Cesty a památky
pověsti z Předhradí
Předhradí, Pověsti
Útočiště pro Boženu
Podle pověsti a místní tradice vystavěl zdejší hrad Oldříš kníže Oldřich pro svoji nastávající ženu Boženu. Ta totiž pocházela z prostého rodu, ze vzdálené Peruce. Zde, v ústraní na Oldřiši, se měla učit vybranému chování a zvykům nutným pro život na knížecím dvoře. Až potom teprve přesídlila na Pražský hrad a usedla po boku svého muže. Na hrad Oldříš a do zdejšího kraje na břehu Labe se prý ráda vracela i se svým malým synem, pozdějším knížetem Břetislavem I.
O uvěznění knížete Oldřicha
Když se na počátku 11. století krátce zmocnil polský kníže Boleslav Chrabrý vlády v Čechách, usadil se na Pražském hradě a svého bratrance Oldřicha dal uvěznit ve věži, kde ho nechal trápit a mučit zimou a hladem. Jeden Vršovec, Kochan, naléhal na Boleslava, aby nechal Oldřichovi setnout hlavu a jednou pro vždy se tak zbavil potencionálně nebezpečného protivníka. Boleslav proradného Vršovce poslechl a ihned poslal kata a zbrojní lid, aby vykonal Oldřichovu popravu. Ten se však o nekalém záměru svého příbuzného dozvěděl, padl na kolena a v žaláři prosil o pomoc sv. Jana Křtitele, který též kdysi pomohl jeho bratru Jaromírovi. Svatý Jan Křtitel vyslyšel Oldřichovu prosbu a přenesl ho na hrad Oldříš. Kníže z vděčnosti za svou záchranu postavil na hradě kostel zasvěcený sv. Janovi Křtiteli.
Když se lidé z okolí dozvěděli, že je jejich kníže Oldřich na hradě, spěchali proto k Oldřiši ze všech stran. Kníže pak s nimi táhl ke Praze, Hrad dobyl a svého bratrance vyhnal z Čech zpátky do Polska.
O vodníkovi
Na sladké višně v Hájku chodila mládež z celého Předhradí. Bdělé oko majitele višní a blízké hluboké jezírko nahánělo, zvláště klukům, strach a nepříjemné pocity. Hoši se přece jen jednou vydali na ty sladké plody. Nedalo jim velkou námahu vylézt po kmeni do koruny stromu. Když se pohodlně usadili ve větvích na stromě a začali trhat sladké višně, zašustilo cosi pod stromem. Jaké bylo jejich překvapení? Dole pod nimi seděl velký černý a divný pes. Chlapci chtěli po psovi hodit ulomenou větev, aby ho odehnali. Pes se však do koruny stromu tak hrozivě svýma zelenýma očima zadíval, až se chlapci začali třást strachem po celém těle. Nakonec se ten strašný černý pes obrátil a jediným skokem zmizel v hlubině jezírka, které bylo nedaleko. Hoši rychle seskákali ze stromu a utíkali do vesnice, aby všem o své příhodě vyprávěli. Všichni, staří i mladí, byli přesvědčeni, že černým psem byl vodník. Od té doby se místu s tajemným jezírkem 1 stromům se sladkými višněmi velkým obloukem vyhýbali.
Mapa
Poloha
Bohumil Tuzar, Truhlice pověstí a starých příběhů okresu Nymburk, Nakladatelství Ing. Ivan Ulrych – VEGA-L Nymburk 2003.
GPS: 50°5'30.810"N, 15°8'52.870"E
