Pozdně barokní kostel, postavený v letech 1773–78 stavitelem Rothfässlem a tesařem Müllerem zřejmě podle plánů Františka Tomáše Jedličky jako náhrada za starší kostel stejného zasvěcení, zničený Prusy v roce 1744 během války o rakouské dědictví. Nový kostel byl vysvěcen v roce 1780 poděbradským děkanem Augustýnem Svobodou. Poprvé byl kompletně opraven v roce 1882, poté v roce 1940 a naposledy v letech 1994–98. Kostel byl opakovaně vykraden v roce 1994 a 2007, poté bylo instalováno elektronické zabezpečení.
Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží nad západním průčelím. Západní průčelí je členěno pilastry se středním rizalitem s trojúhelníkovitým štítem s volutovými křídly. Okna jsou zdobena šambránami a nadokenními římsami, po stranách segmentovými a uprostřed zvlněnými. Boční stěny jsou zevně členěny podobně.
Vnitřní stěny jsou členěny sdruženými pilastry a římsami, loď je sklenuta plackou s porušenými freskami od Václava Kramolína z roku 1778. Václav Kramolín je také autorem tří freskových oltářů (Panny Marie ma východní stěně presbytáře, sv. Jana Nepomuckého na severní stěně lodi a sv. Josefa na jižní stěně lodi), které tvrdě restauroval František Krátký v roce 1894. Z vnitřního vybavení vyniká rokoková kazatelna z roku 1774, zřejmě od K. Devotyho (?). Varhany na kruchtě jsou z roku 1884 od K. Schiffnera.
Ve věži visely původně tři zvony z roku 1754 od pražského zvonaře Jana Krištofa Löhnera, ulité částečně ze zvonoviny starších zvonů ze zaniklého kostela v sousedním Pňově, z původního kostela byl rovněž přenesen menší zvon do sanktusové vížky z roku 1676 od lotrinského zvonaře Jana Pricqueye. Zvony byly rekvírovány v roce 1918, s výjimkou zvonu Vojtěch z roku 1754 od pražského zvonaře Jana Krištofa Löhnera, výška 60 cm, průměr 67 cm, váha 120 kg, jehož výzdobu tvoří plastické linky, 7 cm široký pás festonů, reliéf světce v opatském obleku (sv. Vojtěch nebo sv. Prokop?), reliéf Panny Marie a nápis napsaný ve čtyřech řádcích: DIVIS WOG-TIECHO ET / PROCOPIO BATRONIS BOHEMIAE/ ABEXUSTIONE BORUSSI REFUSA ET RENOWATA / MICH GOS(S) I(OHANN) C(HRISTOPH) LOHNER IN PRAG 1754 (český překlad: Svatým Vojtěchovi a Prokopovi patronům českým k poctě odlito firmou Michal Goss I. C. Lohner v Praze 1754).
Interiér kostela v Předhradí je jedním z nejhezčích barokních kostelních interiérů na Kolínsku.
Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli od 9:30 hodin.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33211/2–1921.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.
Křepela J.: Historie zvonů v Předhradí, publikace vydaná vlastním nákladem, 2011.
Vahany a varhanáři v České republice.
Kostel stojí na jižním okraji vsi, kde přechází do katastru Pňova.
GPS: 50°5'20.480"N, 15°8'53.150"E
Přístupné po dohodě