Cesty a památky
O přesunutém mezníku
Polní Chrčice, Pověsti
V okolí Polních Chrčic směrem k Ohařím bývaly kdysi pověstné bažiny. Když byly vysušeny, staly se z nich bohaté louky a později úrodná pole. O dražbu pronájmu těchto obecních polností býval v Chrčících vždycky velký zájem a mezi licitujícími sousedy docházelo k častým hádkám. Nakonec někoho napadlo, že nejspravedlivější bude o jednotlivá pole losovat. A tak byly pozemky rozděleny na stejné díly a mezi ně vsazeny hluboké mezníky. Podle starého krajového zvyku bylo pod tyto mezní kameny nasypáno proso, které dokázalo díky své dlouholeté klíčivosti usvědčit nepoctivce, jenž by chtěl kameny přesadit. V Chrčících totiž žilo takových vykuků povícero. Nejznámější z nich byl sedlák jménem Vrabičák.
Jednou přiřadil los Vrabičákovi pozemek vedle starého poctivce Vokřapáčka. Sedlákovi se jeho místo nelíbilo, ale co mohl proti nestranné volbě dělat. Leda že…
Bylo po soumraku, když se Vrabičák vytratil nenápadně z vesnice s těžkou motykou pod kabátem. Cílem jeho pokoutní výpravy byl mezník mezi jeho a Vokřapáčkovým polem. Sedlák začal usilovně kopat, aby kámen uvolnil. Dřel ale přes dvě hodiny a balvan se ne a ne hnout. Vrabičák páčil a páčil, až ve chvíli, kdy ponocný ve vsi troubil půlnoc, kámen nakonec přeci jen povolil a svalil se na zem. Zedřený filuta si oddechl a začal přemýšlet, co dál. Když by dal kámen daleko do cizího, mohl by si toho někdo všimnou. Když ho posune jen o pár palců, byla několikahodinová nádeničina zbytečná. A tak si podšívka promnul vousy a povídá nahlas k mezníku: „Kam tě jenom potvoro dám?“. V tu chvíli se za ním ozval dutý hlas: „Vrat ho zpět, kdes ho vzal,“ a neviditelná síla popadla sedláka za límec a mrštila s ním k vykopané jámě. Vrabičák se vyděsil, vyskočil na nohy a chtěl se dát na útěk. Neznámá moc ho ale držela na místě a podivný hlas stále opakoval: „Vrať ho zpět, kdes ho vzal!“. K smrti vyděšený Vrabičák opatrně, co mu neviditelná síla dovolila, vztyčil mezník na původním místě. Jak se kámen vrátil do svého lože, pustily neznámé síly Vrabičáka, který na nic nečekal a pelášil domů, až se mu za patami prášilo. Ve vsi se s nočním dobrodružstvím sice nepochlubil, ale motyka zapomenutá na místě ho usvědčila a sedlák musel s barvou ven. Jeho historce ale nikdo nevěřil a Vrabičák se stal terčem všeobecného veselí. Ať už vykutáleného sedláka onu podivnou noc držela při zemi jakákoliv síla, nadpřirozená, nebo docela lidská, jisté je, že od té doby v Polních Chrčících na mezní kameny už nikdo nikdy nesáhl.
Mapa
Poloha
Martin Drahovzal, Báje a legendy Kolínska a Kouřimska, Decibel Production s.r.o 2004
GPS: 50°6'35.810"N, 15°17'55.280"E
