Cesty a památky
kostel Narození Panny Marie (zaniklý)
Pňov, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické
Původně gotický farní kostel z konce 13. století, připomínaný poprvé v roce 1344, kdy byl jeho patronem Jakub Provod, a také v roce 1384 a to v souvislosti s odvodem desátků králi Václavovi IV. V roce 1400 je doložen první farář Bohunek. Kostel byl obnoven v roce 1744 Janem J. Charrem z Nymburka a naposledy byl kostel opraven J. Jedličkou z Kolína a H. Rittigem kolem roku 1770. Po roce 1781 byl za reforem Josefa II. zrušen a na základě císařského nařízení později i zbořen.
Kostel je ještě zakreslen na mapě Prvního vojenského mapování (1764–68) a to uprostřed návsi, s ohradní (hřbitovní) zdí okolo. V roce 1791 zpustlý kostel popsal František Jan Vavák jako ještě stojící stavbu bez dveří, oken a vnitřního vybavení. Na kruchtě rozpoznal malbu s erbem českého království (lev s korunou), uherského království (kříž na trojité hoře) a uprostřed český nápis o opravě kostela z 25. září 1744: „TENTO CHRÁM PÁNIE GEST OBNOVEN ZA CŽASU STARŠÍHO KOSTELNIKA WACSLAWA POTMIESSILA MLADSSIHO SSIMONA TRNKY A JANA HORÁCZKA DNE 25. SEPTEMB(ER) ROKU TOHO 1744. JAN. J. KCHARR MJSTR NIMBURSKÝ“. Vlevo od vchodu do sakristie popisuje zazděný náhrobní kámen Kateřiny Hlaváčové z Řehče z roku 1579 (erb s železnou rukavicí) a v podlaze presbytáře pak další dva náhrobníky z bílého kamene (uvádí alabastr) – Jana Pelhřimovského z Branče a v Pňově z roku 1582, ozdobený ženskou postavou s erbem Pelhřimovských z Branče (jezdec na koni v plném běhu s tasenou šavlí v pravé ruce, nad ním dvě roztažená orlí křídla a tři zkřížené dýky) a menší náhrobník se stejným erbem patřící Aničce Pelhřimovské z Branče a na Pňově, ozdobený postavou děvčátka a letopočtem 1580. Poslední náhrobní kámen uvádí v podlaze před vchodem do sakristie a to s postavou rytíře v plné zbroji, ovšem natolik sešlapaný, že žádný nápis ani letopočet nebyl čitelný. Ve věži kostela byl zavěšen zvon z roku 1626 s českým nápisem: TENTO ZWON GEST LIT 1626 KE CTI A CVHWÁLE BOZI ZA PZRAWJ DUCHOWNJ KNEZE PETRICIUSA MSSENSKEHO NAKLADEM ZADUSSY PNIOWSKEHO. V roce 1781 byl zvon přenesen do kostela v sousedním Předhradí, v roce 1917 byl rekvírován.
Podle popisu to byl jednolodní obdélný kostel s gotickým, polygonálně uzavřeným presbytářem, a hranolovou věží před západním průčelím.
Z kostela se dle Jana Hellicha dochoval pouze jeden náhrobní kámen Aničky Pelhřimovské z Branče z roku 1580, který je údajně zazděn ve zdi statku v sousedním Osečku (?), a sousoší Kalvárie, přenesené ke kostelu Nejsvětějšího srdce Ježíšova ve Velkém Oseku.
Fotogalerie
Zdroj informací
Hellich J.: Paměti vsi Pněva, Věstník Poděbradska a sousedních okresů. Vydal V. Hoblík Poděbrady, 1904.
Mapa
Poloha
Kostel stával na návsi.
GPS: 50°5'9.830"N, 15°8'55.770"E
Přístupnost
Volně přístupné
