1. pohřebiště z mladší doby kamenné (doba neolitická)
Při záchranném archeologickém průzkumu před výstavbou rodinných domů na jihu města (v části Kandie) bylo v letech 2007-11 odkryto šest kostrových hrobů z poloviny 5. tisíciletí př. n. l., náležejícím příslušníkům tzv. kultury s vypíchanou keramikou, konkrétně její pozdní fáze, již silně ovlivněné kulturou s tzv. malovanou keramikou lengyelského okruhu, s civilizačními centry v Podunají až Pomoraví. Čtyři ženy a dva muži zde byli pohřbeni v oválných hrobových jamách, ve kterých leželi na pravém boku ve skrčené poloze. V hrobových výbavách byly obsaženy předměty denní potřeby rozdílné u žen (drtidlo na obilí, nádoby, ozdoby - zejména mramorové korálky, amulety - psí tesáky) a mužů (broušený sekeromlat, plochá kamenná sekerka, nádoby s ovčím masem na posmrtnou cestu, štípané čepelky). Okolo hlav pohřbených mužů byly roztroušeny hrudky červeného barviva, což je obvyklé v mužských neolitických hrobech, jeho symboliku však neznáme. Všechny nálezy jsou uloženy v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ).
2. sídliště z pozdní doby bronzové (štítarská kultura)
V areálu města byla v roce 1964 objevena a prozkoumána zahloubená dílna na výrobu nástrojů z paroží s množstvím suroviny (300 kusů paroží), polotovarů i hotových výrobků a několik kusů keramiky pravděpodobného sídliště lidu štítarské kultury (po roce 1000 př. n. l.).
3. pohřebiště z keltské doby (doba laténská)
V roce 1904 bylo na jihozápadním konci nádraží objeveno 10 kostrových hrobů ze 4. – 3. stol. př. n. l., mimořádně bohaté byly na nálezy, které přijel na místo ohledat i Josef Ladislav Píč. Dochovala se pouze část převezená do Národního muzea, ostatní nálezy jsou nezvěstné. Ve stejné době byly odkryty kostrové hroby ze 4. – 3. stol. př. n. l. v průmyslovém objektu naproti nádražní budově a přímo na náměstí.
4. pohřebiště z doby germánské (doba římská)
Na katastru obce se na různých místech podařilo zachránit minimálně 15 žárových hrobů a jeden hrob kostrový, které lze podle nalezených předmětů klást do první poloviny 1. až konce 3. století. Hroby byly uloženy v hloubce 80 – 90 cm a obsahovaly různé milodary, jako např. železné předměty (sekery, nože, nůžky atd.), bronzové přezky, hroty kopí, ocílka, hroty oštěpů s křidélky. Podle dochované výbavy patřily některé hroby bojovníkům a podle roztroušení hrobů se odborníci domnívají, že na katastru Peček byly v době římské zřejmě dvě pohřebiště.
Jiráň, L. a kol.: Archeologie pravěkých Čech 5 - Doba bronzová. Praha 2008.
Vávra M., Beneš Z., Šťastný, D: Mladoneolitické kostrové hroby v Pečkách, Kolíně a Sánech. Archeologie ve středních Čechách, 20/1, 111-132. 2016.
GPS: 50°5'24.570"N, 15°1'42.650"E