Cesty a památky
kostel sv. Václava
Nová Ves I, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní
Svým charakterem náleží kostel sv. Václava v Nové Vsi I do středočeské skupiny kostelů s chórovou věží.
Gotický kostel postavil v Nové Vsi těsně před rokem 1300 sedlecký klášter, který ji v roce 1290 koupil od Hynka z Dubé. Fara a kostel se poprvé písemně uvádějí v roce 1352. Podle dochovaných stavebních detailů musel být kostel dále upravován ještě na počátku 15. století. V 18. století pak byla věž zvýšena o jedno patro a v letech 1835-36 byl kostel přestavěn empírově nákladem majitele kolínského panství Václava Veitha. V rámci této přestavby byla původní loď prodloužena k západu, kde byla ukončena novým vstupním průčelím s toskánskými pilastry vynášejícími trojúhelný štít, a také byla zvýšena, aby mohla být malá gotická okna nahrazena velkými okny s půlkruhovým záklenkem. V přistavěné části byla zřízena dřevěná hudební kruchta nesená sloupy. Přestavba, při které kostel získal současnou pseudorománskou podobu se uskutečnila z popudu tehdejšího faráře v roce 1866 podle návrhu Emila Prücknera, stavební práce provedla firma J. Čermák & E. Prückner z Nymburka. V rámci přestavby byla loď i věž zvýšeny a opatřeny novým krovem, sakristie byla zvětšena o polovinu, v interiéru byla dřevěná kruchta nahrazena kamennou a celý exteriér byl opatřen plastickým novorománským dekorem. V říjnu roku 1866 ještě ne zcela dokončenou stavbu vysvětil kolínský vikář Antonín Dlask. V letech 1897-99 provedl kolínský stavitel Jan Sklenář úpravu vzhledu střech věže a lodi, zcela dokončený kostel byl znovu vysvěcen v prosinci roku 1899. V roce 2008 byla zahájena postupná rekonstrukce vnější i vnitřní výzdoby kostela.
Jednolodní kostel s obdélnou lodí, ukončenou pravoúhlým čtvercovým presbytářem, nad kterým se zvedá mohutná hranolová věž. Na severní straně presbytáře je čtvercová sakristie s přístavkem schodiště do věže. Zdivo presbytáře a věže pochází z původní středověké stavby, ve východní stěně presbytáře se dochovalo zazděné gotické okno ze 14. století se zbytky kružeb. Fasáda lodi je členěna na dvě patra, spodní tvoří prázdná pole členěná pilastry, v horním jsou sdružená půlkruhová okna, rámovaná lizénovými rámy, zakončenými výrazným obloučkovým vlysem. V západním průčelí je hlavní vstup, rámovaný ostěním ve formě stylizovaného obloučkové vlysu, nad kterým je freska se sv. Václavem mezi anděly. V ose nad vstupem je sdružené půlkruhové okno a průčelí zakončuje trojúhelníkovitý štít oddělený ve spodní části zubořezem, ve středu s kruhovým oknem rámovaným polosloupy a obloučkovým vlysem.
Presbytář je sklenut těžkou křížovou žebrovou klenbou na konzolách, na svorníku ušlechtilý reliéf beránka s křížem (Zmrtvýchvstání) z doby kolem roku 1400. Triumfální oblouk je hrotitý, bohatě profilovaný. V západní části lodi, kryté dřevěným stropem, je umístěna kruchta spočívající na trojici půlkruhových arkád, které vynášejí svazkové sloupy s bohatě zdobenými bochníkovitými hlavicemi.
Interiér kostela upravil v letech 1897-99 kolínský stavitel Jan Sklenář, který je také autorem dřevěného stropu lodi, napodobujícího dřevěné renesanční táflování. Autorem kvalitní výmalby* z roku 1899 je Hynek Vysekal z Kutné Hory, který kromě ornamentální výzdoby, spojující celou škálu stylů a vlivů od gotické knižní malby po secesi, na stěnách vymaloval i figury světců - na čelní stěně presbytáře je to: sv. Ludmila vyučující sv. Václava a sv. Václav rozdávající chléb potřebným, na západní stěně je sv. Anežka Česká, sv. Vít, sv. Arnošt, sv. Antonín Paduánský, sv. Prokop, sv. Vavřinec a na východní stěně potom sv. Josef, sv. Anna, sv. Barbora a sv. Kateřina. Jednotným mobiliářem interiér vybavil řezbář Petr Bušek ze Sychrova. Po stranách kruchty jsou v lodi dřevěné polychromované a zlacené sochy sv. Terezie z Lysieux a Nejsvětěšího srdce Ježíšova (výška 125 cm) od Františka Charváta z roku 1932. Na kruchtě jsou uloženy dva obrazy z roku 1843 od J. Macháčka z Kolína, původně na bočních oltářích. Výjimečně kvalitní varhany* z roku 1909 pocházejí z dílny Antonína Mölzera z Kutné Hory, určené původně pro výstavu v Čenstochové v Polsku; opraveny byly v roce 1930 a v letech 2011–12. Ve věži visí dva zvony z roku 1550 od Jiřího Klabala z Kutné Hory:
- větší váží 500 kg, má průměr 85 cm a na plášti neurčený erb (celá postava býka), reliéf sv. Bartoloměje a dvouřádkový český nápis gotickou minuskulou: LETA PANIE TYSSYCZEHO PIETYSTEHO PADESATEHO YA HLAS WOLAGYCZY NAD PAUSSY SPRAWTE CZESTV PANIE GYRZYK KLABAL SLYSSYZG RAELI YA GSEM PAN BVOH TWVG KTEREY SEM TIE WYWEGL ZEMIE EGYPSKE Z GOMU SLVZEBNOSTY 1550,
- menší váží 80 kg, má průměr 48 cm a na plášti jednořádkový český nápis gotickou minuskulou: GYA HLAS WOLAGYCZY NAD PAUSSTY SPRAWTE CESSTY PANYE GK,
- ve věži byl kdysi ještě třetí zvon s váhou 800 kg od stejného zvonaře z roku 1552, přelitý v roce 1903 Arnoštem Diepoldem z Prahy, zrekvírovaný v roce 1916.
Zeď kolem kostela je doplněna velmi kvalitním mřížovým plotem z roku 1895.
Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli od 17:00 hodin.
Prohlášení za památku
Kostel sv. Václava je s celým areálem zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34876/2-826.
Fotogalerie
Zdroj informací
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.
Bojarová M.: Skupina historizujících kostelů na Kolínsku, Památky středních Čech, roč. 15/2001, č. 2, str. 66. Praha 2001.
Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 95-96 a 98. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.
Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.
Mapa
Poloha
Kostel stojí v centru Nové Vsi na Václavském náměstí.
GPS: 50°3'5.630"N, 15°8'43.110"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
