Cesty a památky

Kolínsko » Nebovidy » kostel sv. Petra a Pavla

kostel sv. Petra a Pavla

Nebovidy, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely románské

Původní románský kostel byl vystavěn ve 12. století, od 14. století byl opevněn spolu se sousední tvrzí Okrouhlá. Kolem roku 1350 byla na objednávku kutnohorských měšťanů ubourána stará románská loď a vystavěna nová gotická, jejíž dokončení je doloženo v roce 1352. V 16. století byla za Hanykéřů ze Semína přistavěna k severnímu boku lodi renesanční předsíň pravoúhlého půdorysu. Za faráře Václava Františka Angioli Pardubického byl kostel v letech 1730-33 barokně upraven, přičemž na jižní straně vznikla nová předsíň a podlouhlá oratoř, a v lodi i apsidě byla prolomena půlkruhově ukončená barokní okna. Za faráře Františka Ignáta Gregora pak byla v roce 1757 k západnímu průčelí přistavěna nová věž, čímž kostel definitivně ztratil svůj původní středověký vzhled, neboť byl i pokryt novou barokní omítkou. V roce 1758 se stavební vývoj uzavírá přístavbou sakristie na severní straně.

Jednolodní obdélný kostel, ukončený půlkruhovitou apsidou původní stavby ze 12. století. K ní je připojena gotická loď s renesanční čtvercovou předsíní zaklenutou jedním polem křížové klenby a barokní čtvercovou sakristií po severní straně, s barokní předsíní s panskou oratoří při jižní stěně a s dvoupatrovou, 20 metrů vysokou, hranolovou barokní věží v západním průčelí. Severní předsíň je opatřena pravoúhlým renesančním profilovaným portálem ze 16. století.

Apsida je sklenuta stlačenou konchou, gotický lomený triumfální oblouk bez profilu odděluje presbytář od plochostropé lodi. Severní předsíň je sklenuta gotickou křížovou klenbou a do lodi je prolomena hrotitým gotickým profilovaným portálem ze 60. let 14. století. V jižní stěně lodi je úzký gotický portál, upravený při barokní přestavbě. Původní nástropní fresky v lodi, zobrazující výjevy ze životů apoštolů sv. Petra a Pavla, od Václava Kramolína z roku 1772 byly částečně znehodnoceny přemalováním Jaroslavem Richterem z Kutné Hory v roce 1923; fresky od stejného autora v apsidě byly zabíleny. V literatuře (Karel. B. Mádl) je zmiňován gotický sanktuář z 15. století umístěný po levé straně apsidy, opatřený původní kovanou mřížkou z oblých železných prutů; tato památka se ale v kostele nenachází. V západní části se nachází dřevěná kruchta z 2. poloviny 18. století, konkávně vypjatá do prostoru lodi, podepřená třema dřevěnými sloupy s vyřezávanými hlavicemi.

Pseudorenesanční hlavní oltář z 2. poloviny 19. století nese obraz sv. Petra a Pavla od Václava Vysekala, po streanách jsou dřevěné sochy sv. Víta a sv. Václava. Z další výzdoby vynikají obrazy zavěšené po stranách oltáře, a to poprsí Krista na hoře Olivetské (vlevo) a sv Anna s Pannou Marií (vpravo) ze 17. století. Presbytář je od lodi oddělen kovanou mřížkou z poloviny 19. století. V lodi jsou dřevěné sošky světců z 19. století a soudobá křížová cesta, zavěšená na stěnách i poprsí kruchty. Na kruchtě jsou varhany z roku 1900, skříň vyrobila firma A. Mölzer, stroj dodala firma Kubát a Filípek. Ve věži visí velký zvon* z roku 1549 (do roku 1757 byl zavěšen v původní dřevěné zvonici) od zvonaře Petra z Mladé Boleslavi. Zvon váží 1100 kg a má průměr 120 cm. Na čepci a krku zvonu jsou květinové motivy, na plášti je plastická postava sv. Petra, na protější straně plastická postava sv. Pavla a okolo čepce ve dvou řádcích je český nápis: „LETHA PANYE M CCCCC XXXX IX SLYT GEST TENTO ZWON KE CZTY A CHWALE PANV BOHV WSSEMOHVCZYMV ZA VROZENEHO PANA WYLYMA HANYKERZE SEMINA SKRZE PETRA W BOLESLAWI“.

Od roku 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kolín Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají každý pátek v 16:00 hodin.