V průběhu 14. století byly Nebovidy rozděleny na dvě části a v každé z nich vznikla tvrz. Horní část vesnice s románským kostelem patřila v roce 1439 Baltazarovi (Bazkovi) z Nebovid a jeho bratru Kašparovi z Nebovid, zakladateli zemanské rodiny Kašpárků z Nebovid. V roce 1439 je horní tvrz poprvé písemně doložena s názvem Okrouhlá, ale vznikla s největší pravděpodobností mnohem dříve. Jednak s ohledem na románský kostel v jejím těsném sousedství a použitý název Okrouhlá by mohl svědčit o kruhové formě stavby, nebo alespoň tvaru vnějšího ohrazení. Teoreticky je možno uvažovat o typu tvrze s obvodovou zástavbou na kruhovém půdorysu, typickém pro 2. polovinu 13. století. Podobu a přesné stáří tvrze by mohl objasnit pouze archeologický průzkum.
V roce 1473 spojil obě části Nebovid Jindřich z Nebovid, předek zemanské rodiny Chotouchovských z Nebovid a obec jako jeden celek prodal Janu Plzákovi z Nebřežin, od něhož je v roce 1477 získal kutnohorský měšťan Mikuláš Rezek z Veselé. V této době byla horní nebovidská tvrz Okrouhlá opuštěna, neboť majitelé panství se rozhodli nadále obývat pouze druhou tvrz v dolní části vsi.
Později byla chátrající budova přestavěna na faru, která vyhořela koncem 19. století (1900?). Do dnešních dnů se z bývalé tvrze dochovaly části obvodových zdí ve dvoře nově postavené fary a pozdně středověké sklepy bez architektonicklých detailů, vyhloubené v mušlovém vápenci. V letratuře se dále uvádí dochovaný gotický portál z 15. století v budově fary, ten jsem však při prohlídce v roce 2006 neobjevil; zřejmě se jedná o přepis popisu staré fary před požárem v 19. století.
Pozůstatky tvrze Okrouhlá se nacházejí na soukromém pozemku a vstup do sklepení není možný.
Zbytky horní nebovidské tvrze Okrouhlá se nacházejí ve dvoře fary v horní části vsi Nebovidy.
GPS: 49°59'22.500"N, 15°13'1.410"E
Nepřístupné