Bitva u Kutné Hory (jak se oficiálně jmenuje, odehrála se ale u Nebovid) dne 6. ledna 1422 byla prvním střetem mezi vojskem krále Zikmunda, tvořeným německými a uherskými vojáky, a mezi husitskými vojsky. Skončila vítězně pro husity, kteří zde udělili Zikmundovi jednu ze svých taktických lekcí, aby nakonec zvítězili v následující velké bitvě u Habrů 9. ledna 1422.
V závěru roku 1421 postupoval král Zikmund v čele třetí křížové výpravy dále do středu Čech směrem na Kutnou Horu, která sice byla v rukou husitů, ale Zikmund jeho převážně německé a katolické obyvatelstvo pokládal za spojence. 8. prosince téhož roku totiž vstoupil se svým vojskem do města Jan Žižka, tehdy již zcela slepý. K prvním střetům mezi oběma vojsky došlo na vyvýšeném svahu před Kouřimskou bránou a husitům se několikrát podařilo Zikmundovu armádu odrazit. Zradou katolických obyvatel Kutné Hory, kteří vpustili část Zikmundova vojska do města a následně husitům do zad, se ale situace pro husity zcela otočila. Ještě za tmy (což bylo na tehdejší dobu velmi neobvyklé) 22. prosince 1421 se husité soustředěným útokem dostali z obklíčení přesunuli se přes úpatí nedaleké hory Kaňk do Kolína, kde se ukryli za hradbami města.
V Kutné Hoře si pak spokojení dobyvatelé vyložili ústup jako porážku, z níž se husité dlouhou dobu nevzpamatují. Zikmund proto před vánočními svátky tažení přerušil a uherským sborům povolil, aby si před mrazy vyhledaly úkryty v širokém okolí. Jeho bezstarostnost šla tak daleko, že se ani nezajímal, zda se husité připravují k odvetě. V Kolíně však Žižka sešikoval velké vojsko, kterému přišli na pomoc lidé z celého okolí. Na svátek Tří králů, 6. ledna 1422, pak vyrazil zpět ke Kutné Hoře. Na cestě z Nebovid do Hlubokého Dolu došlo ke srážce s uherskou částí Zikmundovy armády, která zde byla rozprášena. Část vojáků pak utíkala ke Kutné Hoře, kde zalarmovala Zikmunda se zbytkem vojáků k ústupu na Německý (Havlíčkův) Brod.
V noci ze 6. na 7. ledna 1422 zapálili prchající žoldnéři město, zatímco husitští bojovníci je proti svému zvyku začali hasit. Jakmile to situace ve městě dovolila, Žižka se vydal za nepřítelem a po dvou dnech ho dostihl u Haber na půl cesty k Německému (Havlíčkovu) Brodu. Zikmundovo vojsko se připravovalo k obraně, ukázalo však husitům záda dříve, než se přiblížili na dostřel. V panickém ústupu zahynuly stovky žoldnéřů při přechodu Sázavy, opozdilé skupiny byly pobity postupujícími tábory a pražany. 9. ledna 1422 pak husité dobyli i město Německý (Havlíčkův) Brod.
V ohybu silnice Nebovidy – Hluboký Důl stávala ve 2. pol. 18. století kaple (vyznačená pouze na 1. vojenském mapování z roku 1781), o jejíž historii ani zasvěcení nemáme žádné zprávy. Otázkou je, zda nějak souvisela s připomínkou této bitvy nebo nikoliv.
Místem bojů prochází silnice Nebovidy – Hluboký Důl.
GPS: 49°59'46.120"N, 15°13'45.610"E
Volně přístupné