Cesty a památky

Kolínsko » Molitorov » zámek

zámek

Molitorov, Zámky, Zámky dochované

Zámek v Molitorově patří k nejvýznamnějším architekturám počátku 20. století na Kolínsku spolu se stavbami od architekta Jana Kotěry v Ratboři, Josefa Gočára v Libodřicích nebo Oldřicha Lisky v Pečkách.

Při dvoře v majetku Řehoře Molitora z Mühlfeldu vznikla po roce 1650 obytná budova, která se však v písemných pramenech jako zámek nepřipomíná. Tu zřejmě nechal na dvoukřídlý zámek rozšířit v letech 1790–93 až hrabě František Karel Cavriani, hejtman Kouřimského kraje, který Molitorov koupil v roce 1789, nebo nejpozději jeho syn Václav Cavriani kolem roku 1805. V roce 1838 koupil molitorovský statek i se zámkem od města Kouřimi Rafael Veselý, jehož syn Hubert Veselý byl zástupce Kolína a Poděbrad v říšské radě a od roku 1850 i starostou nově vzniklého kouřimského okresu. Hubertův syn Jaroslav Veselý nechal v letech 1910–11 zámek přestavět podle plánů, které vypracoval v roce 1909 významný architekt Dušan Samuel Jurkovič. V roce 1948 byl zámek i celý majetek rodině Veselých zabaven komunistickým režimem, který do zámku umístil v roce 1950 zahradnické učiliště a novému využití přizpůsobil jeho interiéry. V roce 1991 bylo učiliště zrušeno a zámek byl navrácen restituentům. Ti ho prodali a po vystřídání několika majitelů zámek v roce 2004 koupila Radka Cosmi, která ještě v témže roce zahájila generální rekonstrukci. V roce 2014 byl podle archivních plánů zaslaných z Jurkovičova muzea v Brně rekonstruován hlavní vchod, zastřešený pergolou a doplněný malbou rostlinného motivu, v roce 2018 byla dokončena obnova původních fasád na celém objektu. Po skončení oprav bude zámek sloužit jako obytný dům a majitelka plánuje otevření malého muzea Dušana Samuela Jurkoviče o jeho působení v Molitorově.

Zámek tvoří dvoukřídlá jednopatrová budova, jejíž mansardová střecha krytá šindelem vrcholí věžičkou s hodinami. Na nádvorní straně obou křídel je balkón s dvousloupovým vypouklým portikem a na severní straně hlavního východního křídla arkýřová schodišťová věžička. Uprostřed východního průčelí je hlavní vchod, lemovaný předsunutými zděnými sloupky, které nesou přístřešek v podobě žudra z prostředí Moravského Slovácka. Prostor pod stříškou nad vchodem je vyzdoben lidovými rostlinnými motivy. Všechny vnější stěny zámku jsou pokryté fasádami, které rovněž navrhl Jurkovič.

Interiéry zámku byly za Jurkovičovy přestavby byly upraveny a vyzdobeny v geometrizujícím stylu, inspirovaném českým a moravským lidovým uměním, z které se dochoval jeden strop, vyřezávané trámy, různě zdobené lišty, obložení stropů, dveří a oken a dřevěné schodiště. To vychází ze vstupní haly se čtveřicí jónských sloupů, podpírajících strop. V podlaze 1. patra se pak dochovaly stropní vazné trámy datované rokem 1787. Většina původního vybavení interiérů navrženého Jurkovičem byla po znárodnění rozkradena a jen malá část (ze salónku, jídelny, knihovny, ložnice, dětského a obývacího pokoje) předána do sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a po restituci v roce 2007 prodána Moravské galerii v Brně. Dochovaný nábytek ze zámku se vyznačuje štíhlými elegantními tvary, přímo inspirované Vídeňskými uměleckými dílnami (Wiener Werkstätte GmbH), přísnost strohé geometrie je ale zmírňována jemnými detaily, ornamentálními prvky i změkčujícími křivkami. Jako příklad může sloužit křeslo z dubového dřeva s šedomodrým čalouněním z roku 1909, původně umístěné v reprezentačním obývacím pokoji zámku (dnes Moravská galerie Brno, expozice Art design fashion v budově Uměleckoprůmyslového muzea).

Okolo zámku se rozkládá zahrada a park, upravený podle Jurkovičova návrhu v roce 1911. Rozkládá se na svažitém terénu o rozloze 1 ha a roste zde mimo jiné poměrně vzácný smrk sloupovitý (Picea abies Cupressina).

Zámek je po dobu oprav nepřístupný a současní majitele žádají o respektování tohoto stavu.

Prohlášení za památku

Zámek byl spolu s parkem, domkem zahradníka, ohradní zdí a hospodářským objektem s chlévy zapsán 31. 12. 1965 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 13813/2–813.