Tvrz v Lažanech je v písemných pramenech zmíněna pouze jednou a to na listině, která byla na tvrzi podepsána 27. října 1358 ve věci ukončení sporu o hranice panství pánů z Chrástu a skalických cisterciáků (viz křížový kámen u Doubravčic). Existenci tvrze ve 14. století také dokládá povrchový archeologický výzkum. V roce 1360 se jako majitel tvrze připomíná Lutold Hájek z Chrástu a v roce 1382 byla bez bližšího vysvětlení uvedena v arcibiskupské účetní knize jako součást tzv. Českobrodského distriktu v majetku prařského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Za neznámých okolností tvrz zanikla na počátku 15. století, jako poslední majitel s predikátem z Lažan se v roce 1395 vzpomíná Jindřich z Lažan, pravděpodobně poslední majitel tvrze.
Jednalo se o tvrz poměrně ojedinělého typu motte, z které se dodnes dochovalo dobře patrné tvrziště. To tvoří vyvýšená obdélná plocha se zaoblenými nárožími o rozměru 13,5 x 8 metru, obklopená kruhovým vodním příkopem o průměru 62 metrů a obvodu 160 metrů. Za příkopem byl původně dnes již téměř zaniklý kruhový val, vysoký 2 - 3 metry. Opevnění tvrze doplňoval rybník, jehož vody napájely vodní příkop. Dnes se v areálu památky vyskytují pouze zbytky vypálené mazanice.
K tvrzi přiléhá v terénních reliktech dobře patrný panský dvůr. Až do roku 1958 spojovala zaniklou ves Lažany polní cesta do Vyžlovky, rozoraná po vzniku Jednotného zemědělského družstava (JZD).
Pozůstatky tvrze a vsi jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 19533/2–906.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Svoboda L. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl K - R, str. 371. Vydalo ARGO 2000.
Zbytky tvrze a vsi jsou dobře patrné na okraji lesa západně od silnice Kozojedy – Štíhlice, na severozápadním okraji údolní pánve bezejmenného potoka.
GPS: 49°59'45.300"N, 14°47'21.840"E
Volně přístupné