Usedlost ze středního Polabí je rekonstrukci charakteristické zemědělské usedlosti z okolí Českého Brodu a Nymburka. Tvoří ji obytné stavení a výměnek, spojené bohatě zdobenou klenutou bránou, na jižní straně uzavřená zděnou stodolou. Areál usedlosti ze středního Polabí je určen především pro účelové využití (lektorské dílny, depozitáře a provozního zázemí pro pořádání národopisných pořadů a údržbu muzea), muzejní xpozice je zřízena pouze ve výměnku.
Obytný dům usedlosti čp. 2 z Masojed (okres Kolín) náležel k nejhodnotnějším a nejzajímavějším památkám lidové architektury na Českobrodsku. Jak bylo doloženo dendrochronologickým průzkumem, pocházela původně celoroubená stavba z přelomu 18. a 19. století (dřevo použité při stavbě bylo káceno v letech 1788 - 1805). Do návsi se obracela štítovým průčelím se sdruženými okny a bohatě skládanou a vyřezávanou lomenicí, kterou nesla rovněž ozdobně vyřezávaná podstávka. Tento pro Českobrodsko neobvyklý architektonický detail nejspíše vznikl prostorovou redukcí podsíně, která byla typickým znakem dřevěné lidové architektury v severněji položené oblasti středního Polabí. Nevelký dům měl jednoduchou trojprostorovou dispozici s průčelní světnicí, síní, z níž byla původně vydělena černá kuchyně, a zadní komorou. Na obytnou část navazovaly později přezděné chlévy. Celek kryla jednotná sedlová střecha pošitá došky. Areál usedlosti uzavíral nezachovalý roubený špýchar a zděná stodola. Do dvora se vcházelo pilířovou bránou a brankou. Roubená obytná část chalupy byla v roce 1987 zbořena a nahrazena novostavbou, ale do sbírek Regionálního muzea v Kolíně se naštěstí podařilo získat veškeré hodnotné detaily včetně lomenice, podstávky a ostění oken. V rámci dostavby skanzenu v letech 2014-16 byla chalupa z Masojed rekonstruována do původní podoby s osazením zachovalých původních prvků. Chalupa slouží jako lektorská dílna a technické zázemí pracovníků skanzenu.
Nevelký výměnek (vejminek) tvořil součást usedlosti čp. 64 v Krchlebech (okres Nymburk). Jedná se o jednoduchou, v celém rozsahu roubenou stavbu trojdílné dispozice, která se skládá z obytné světnice v čele domu, síně a nevytápěné komory. Jediným ozdobným prvkem je bohatě skládaná a vyřezávaná lomenice, která je typickým znakem pro lidovou architekturu ve středním Polabí. V průběhu 20. století domek těžce poškodilo mnoho modernizačních úprav, v roce 1975 byly odstraněny i poslední zbytky stavby. Do muzejních sbírek se podařilo převzít pouze lomenici, která byla do Kouřimi převezena v nerozebraném původním stavu (její kopie byla později použita jako doplněk poutače na parkovišti před muzeem, odstraněným v roce 2013). V rámci dostavby muzea byla zhotovena kopie původní podoby výměnku s využitím znalosti analogií, které se dodnes zachovaly na území nymburského regionu. Světnice výměnku slouží jako epozice výměnkářského obydlí se ševcovskou dílnou.
Výměnek s obytnou budovou je spojen rekonstrukcí dnes již neexistující zděné brány (pouze fotografická dokumentace) z konce 18. století, která byla součástí podobně koncipované usedlosti v Masojedech (okres Kolín).
Areál usedlosti uzavírá zděná stodola, postavené podle podobných hospodářských objektů z konce 19. století, které se dodnes zachovaly v řadě obcí na Českobrodsku a Nymbursku. Stodola slouží jako depozitář pro uložení sbírky zemědělských strojů a vozů.
Všechny stavby ve skanzenu v Kouřimi jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ze 7. května 1996 pod číslem 11280/2-4334.
Usedlost ze středního polabí stojí v areálu muzea lidových staveb v Kouřimi.
GPS: 49°59'40.546"N, 14°58'17.611"E
Přístupné/vstupné