Celoroubený špýchar z druhé poloviny 18. století (na trámu nad vchodem je uveden letopočet 1774), tvořil původně součást usedlosti čp. 3 v Kornaticích. Dřevěná konstrukce jednokomorového špýcharu spočívá ve zvýšené poloze nad polozahloubeným sklepem s valenou klenbou, vlastní komora byla původně přístupná po krátké pavláčce, která však byla později odstraněna. Hlavní konstrukční zajímavostí je užití starobylého typu roubené klenby, opatřené hliněnou omazávkou. Přímo na jejím rubu pak byla položena lehká konstrukce krovu, kterou bylo možné v případě požáru snadno odstranit, a zabránit tak výraznějšímu poškození stavby. Z protipožárních důvodů byly hliněnou omazávkou opatřeny také všechny stěny stavby. Ve skanzenu tvoří špýchar z Kornatic spolu s usedlostí "Šperkovna" ze Strašic celek zastupující architekturu z Podbrdska.
Špýchar od usedlosti čp. 3 byl do skanzenu přenesen v roce 1977 z Kornatic (okres Rokycany) poté, co ho nechala tehdejší majitelka usedlosti strhnout. Originální konstrukce byly uskladněny a až v roce 2015 byl podle dokumentace původního stavu znovu postaven polozahloubený sklep, sklenutý segmentovou klenbou z lomového kamene, nad kterým byla sestavena původní roubená konstrukce stěn a stropu. U vstupu do horního podlaží byla podle historických fotografií zrekonstruována zaniklá pavláčka, špýchar je pokryt slaměnými došky a jeho stěny jsou opatřeny hliněnou omazávkou, tak zvaným "kožichem".
Špýchar z Kornatic je velmi cennou součástí souboru lidové architektury z Podbrdska.
Všechny stavby ve skanzenu v Kouřimi jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ze 7. května 1996 pod číslem 11280/2-4334.
Špýchar z Kornatic stojí v areálu muzea lidových staveb v Kouřimi.
GPS: 49°59'42.403"N, 14°58'19.059"E
Přístupné/vstupné