Jednoduchá roubená stavba z přelomu 18. a 19. století, která sloužila k uložení zásob obilí i hospodářského nářadí. Špýchar obsahuje jedinou komoru bez oken, v jejímž koutě se nachází dřevěná pumpa, kterou bylo možné čerpat vodu ze studny ve sklepě. Toto neobvyklé uspořádání mělo význam především v zimních měsících, kdy byl zdroj vody chráněn před zamrznutím. Sklep byl pro svou možnost přirozeného chlazení pramenitou vodou nejspíše užíván jako mlíčnice. V roce 2015 byla zrekonstruována historicky doložená podoba špýcharu s taškovou střešní krytinou a celoplošným vápenným nátěrem stěn. Interiér špýcharu obsahuje expozici o domácím zpracování mléka s ukázkami příslušného nádobí a nástrojů.
Špýchar od usedlosti čp. 5 byl na současné místo ve skanzenu přenesen v roce 1973 z osady Hrádek u Zruče nad Sázavou (okres Kutná Hora), která částečně zanikla při výstavbě přehrady Švihov na Želivce. Stavba byla po znovupostavení ve skanzenu prezentována v nepůvodní podobě bez vápenného nátěru stěn, který byl obnoven v rámci dostavby areálu muzea v letech 2014-15.
Špýchar z Hrádku je charakteristickou stavbou pro širší oblast Posázaví.
Všechny stavby ve skanzenu v Kouřimi jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ze 7. května 1996 pod číslem 11280/2-4334.
Špýchar z Hrádku stojí v areálu muzea lidových staveb v Kouřimi.
GPS: 49°59'44.701"N, 14°58'17.408"E
Přístupné/vstupné