Unikátně zachovalá památka z roku 1774 (letopočet 1774 vytesán v kamenném sloupku výhně), která svému účelu sloužila do roku 1958. Stavba je zhotovena z mohutných dubových trámů, tak zvaných "trhanic", typických pro oblast středního Polabí. Její vstupní štítové průčelí tvoří otevřená podsíň s dvojdílnou arkádou, která spočívá na třech ozdobně tesaných sloupech. Podsíň sloužila k podkovávání koní a skotu a také okovávání vozů a jiných rozměrných předmětů. V přední části stavby se nachází vlastní kovářská dílna, které dominuje zděná výheň vybavená velkým tahacím měchem. Přístupná byla jak hlavním vchodem z podsíně, tak vchodem bočním, jenž vedl na dvůr přilehlé usedlosti. Zadní část kovárny obsahuje druhou menší místnost bez oken, která sloužila jako sklad nářadí a materiálu. Přístupná je samostatným vchodem v zadní štítové stěně.
Kovárna byla do skanzenu přenesena v roce 1976 z obce Starý Bydžov (okres Hradec Králové), kde tvořila součást usedlosti čp. 2. Od přenesení do muzea je kovárna, zcela v rozporu s historickým stavem, prezentována jako samostatně stojící objekt bez obytného stavení a dalšího hospodářského zázemí, které tvořily její nedílnou součást. Původní taškovou krytinu během rekonstrukce nahradil dřevěný šindel, a také nedošlo k obnově hliněné omazávky a barevného vápenného nátěru stěn. Tyto nedostatky byly napraveny v letech 2014-15, v rámci nové koncepce muzea tvoří kovárna součást usedlosti ze středního Polabí.
Od roku 1982 je uvnitř kovárny expozice kovářství, tvořená vybavením bývalé kovárny v Louňovicích pod Blaníkem a sběrem v několika kovárnách na Kolínsku.
Kovárna ze Starého Bydžova je jedna ze dvou posledních celoroubených kováren v Čechách.
Všechny stavby ve skanzenu v Kouřimi jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ze 7. května 1996 pod číslem 11280/2-4334.
Kovárna ze Starého Bydžova stojí v areálu muzea lidových staveb v Kouřimi.
GPS: 49°59'40.567"N, 14°58'19.214"E
Přístupné/vstupné