Renesanční kostel z roku 1591, postavený na nově založeném hřbitově za městskými hradbami. Jeho stavba je jednou z nejpozdějších ukázek přežívajícího gotického slohu na českém venkově, protože užití gotického tvarosloví je v tomto případě ukázkou záměrného historismu, nikoliv pouhým uplatněním doznívajícího gotického stylu. V roce 1639 byl zcela vydrancován švédskými vojsky, což mělo za následek poškození původního renesančního zařízení. V 19. století byla před západním průčelím kostela postavena nová vstupní brána na hřbitov v pseudogotickém stylu. Při opravě v letech 1903–04, provedené Kamilem Hilbertem, byla bohužel odstraněna cenná sklípková klenba presbytáře a nahradil ji trámový strop s překládaným záklopem. Současně byl vyměněn původní krov. Rekonstrukce a památkové obnovy fasád se zchátralý kostel dočkal v roce 1993.
Jednolodní obdélný kostel s trojboce uzavřeným presbytářem, zevně opatřený opěráky. Okna presbytáře jsou hrotitá, bez kružeb, do kostela se vchází dvěma půlkruhově zaklenutými portálky v západním a jižním průčelí, které jsou opatřeny jednoduchými kamennými ostěními. Nad vstupním portálem v západním průčelí je kamenná deska s letopočtem 1591. Stavbu kryje vysoká sedlová střecha s osmibokou vížkou na hřebeni, která původně vrcholila konstrukčně složitou cibulovitou bání s makovicí. Na vnějších stěnách kostela je osazeno několik náhrobků, z nichž nejstarší jsou dva renesanční dětské náhrobky z doby kolem roku 1600 (na schodišťovém přístavku na jižní straně).
Kostel je plochostropý v lodi i presbytáři, obě části jsou odděleny hrotitým triumfálním obloukem. Kruchta spočívá na dvou sloupech.
Hlavní oltář pochází z doby po roce 1700, je portálový s rozvilinami s původním barokním obrázkem sv. Josefa s Ježíškem v nástavci. Oltářní obraz s vyobrazením Nejsvětější Trojice od J. Ludvíka Bernarda pochází z roku 1860. V presbytáři je dále umístěn pozdně barokní obraz sv. Kateřiny signovaný A. Smicheus 1753 a obraz sv. Otýlie, pravděpodobně od téhož autora. Původní boční portálové oltáře z doby kolem roku 1670 s pozdějšími obrazy od J. Ludvíka Bernarda a kazatelna byly odstraněny po roce 1951 (zbytky jsou uloženy ve sbírkách kouřimského muzea).
Kostel je v majetku města Kouřim a slouží jako smuteční síň.
Kostel Nejsvětější Trojice je spolu se hřbitovní zdí a bránou zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32612/2–808.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.
Rišlink V., Jouza L.: Renesance na Kolínsku. Regionální muzeum Kolín 1999.
Rišlink V.: Kouřim a okolí – průvodce po kulturních památkách. Kouřim 2000.
Kostel stojí na městském hřbitově severně za městskými hradbami na okraji Pražského předměstí.
GPS: 50°0'21.200"N, 14°58'39.090"E
Přístupné po dohodě