Kašna z let 1850-52 od kutnohorského kameníka Václava Ladislava, postavená na místě mariánského sloupu zbořeného v roce 1849. Zajímavostí je, že ačkoliv kameník tehdy svou práci odvedl dle podepsané smlouvy a 29. června 1852 bylo dílo vyúčtováno, trvalo kouřimským konšelům až do roku 1858, než mu za odvedenou práci zaplatili. Roku 1888 se město rozhodlo starou kašnu nahradit novou, k čemuž byl vyzván Josef Ladislav, syn autora kašny původní. Přestože vypracoval dva variantní návrhy, práce byly nakonec rozhodnutím městské rady zadány kouřimskému kameníkovi Josefu Švejkovi. Ten práce provedl ve spolupráci s kutnohorským kameníkem Janem Vyšatou, který zhotovil podstavec pod sochu Panny Marie, a dokončené dílo předali ke schválení 29. listopadu 1889. K tomu ale nedošlo, městská komise dílo převzala po různých průtazích až po necelých dvou letech 27. května 1891. Kašna byla dle letopočtů na sloupu opravena v letech 1909 a 1927. Generální oprava kašny s odstraněním pozdějších nevhodných doplňků byla provedena v roce 1996, nicméně v roce 2017 byla kašna shledána ve stavu, vyžadujícím neprodlený restaurátorský zásah spojený s rehabilitací vodního režimu.
Jednoduchá čtvercová pravoúhlá kašna (6,5 x 6,5 m) má vnější stěny zdobené vpadlinami, v jejím středu stojí na hranolovém pilíři socha Panny Marie Immaculaty ze zaniklého mariánského sloupu. Do přední strany pilíře je vložena mramorová deska se zlacenými letopčty 1850-1891 / 1909 / 1927 a na římse v zasní části je uveden (zřejmě druhotně) letopočet 1694.
Kašna se sochou Panny Marie ze zaniklého mariánského sloupu je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 51480/2–4451.
Nejedlý V.: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře ve Středočeském kraji, svazek 1, str. 344 - 350. Národní památkový ústav Praha, generální ředitelství, 2018.
Kašna stojí uprostřed parkové části Mírového náměstí.
GPS: 50°0'12.542"N, 14°58'36.295"E
Volně přístupné