Počátky tohoto domu sahají až do doby založení královského města v polovině 13. století, kdy vznikl v jihozápadním koutě náměstí u vyústění Malotické (dnes Komenského) ulice gotický měšťanský dům, jehož majitele do 17. století nejsou známi. Nejstarší známou majitelkou je až v roce 1620 měšťanka Voršila Zlonická, která jako nekatolička odešla po vydání Obnoveného zřízení zemského v roce 1627 do emigrace a její pozůstalý majetek připadl do vlastnictví české královské komory. Opuštěný dům, zvaný v té době Zlonický, byl roku 1634 postoupen kouřimské farnosti pro zřízení děkanství, neboť budova původního děkanství před jižním průčelím chrámu sv. Štěpána (na jeho místě dnes stojí budova chlapecké školy) bylo v letech 1631-34 zničeno. V neklidných časech třicetileté války však nebyla funkce kouřimského děkana soustavně obsazována, takže někdejší Zlonický dům začal svůj nový účel plnit až od roku 1651. V roce 1692, v době působení děkana Václava Dominika Květoně z Rosenwaldu, vypuknul v děkanství při přípravě hostiny ke svatoprokopské pouti požár, který zničil nejen samotnou budovu, ale také všechny domy na západní straně náměstí a v Pražské ulici, radnici a věž Pražské brány.
Vyhořelé děkanství se brzy dočkalo obnovy, přičemž byl původní středověký dům přestavěn v barokním slohu. Z té doby se dodnes zachovala základní dispozice domu a klenby v průjezdu a v některých místnostech v přízemí. 18. srpna 1811 děkanství znovu vyhořelo společně se všemi domy v přilehlé Malotické ulici. Budova byla obnovena až v roce 1831 z iniciativy děkana Jana Wunderlinga. Při této příležitosti byla přestavěna do dnešní klasicistní podoby. Současně byly nově postaveny hospodářské budovy na nádvoří.
Od 60. let 20. století děkanství potřebám kouřimské farnosti sloužilo pouze částečně a většina jeho prostor byla pronajímána k různým účelům. Přestože na počátku 90. let 20. století byla provedena částečná rekonstrukce budovy (oprava střechy a fasád), je stavba částečně postižena statickými poruchami. Přilehlá hospodářská budova se nachází ve špatném stavu, nádvoří a zahrada jsou zpustlé a zarostlé náletovými dřevinami. Od roku 2005, kdy byla rozhodnutím Arcibiskupství pražského administrativně zrušena samostatná Římskokatolická farnost Kouřim, stala se majitelem objektu Římskokatolická farnost Kostelec nad Černými lesy.
Budova bývalého děkanství v Kouřimi je nejvýznamnější součástí celého areálu obsahující ještě zahradu a hospodářská stavení. Je umístěna v Městské památkové zóně na exponovaném místě naproti západnímu průčelí kostela sv. Štěpána, s kterým tvořila jako místo duchovní správy jeden funkční celek. Kulturně-historický význam je zdůrazněn nepřetržitou tradicí umístění děkanství (arciděkanství) od 1. pol. 17. stol. Umělecko-historický význam tkví především v samotně hmotě budovy s klasicistní fasádou gotickým sklepením a barokními klenbami přízemí. V patře jsou na mnoha místech zachovány pod pozdějšími vrstvami souvislé plochy dekorativní kvalitní výmalby z 1. poloviny 19. stol. I přes nevelká poškození budovy vykazuje tato značnou míru autenticity a dokládá tak život duchovenstva na menším městě.
Děkanství bylo 25. 5. 2010 prohlášeno Ministerstvem kultury nemovitou kulturní památkou a zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 103924.
Děkanství čp. 124 se nachází na jihozápadním nároží Mírového náměstí při vyústění ulice Komenského.
GPS: 50°0'8.120"N, 14°58'37.580"E
Nepřístupné