Cesty a památky
cisterciácké proboštství s kostelem sv. Martina (zaniklé)
Kouřim, Kláštery
Proboštství cisterciáků, fundované ze sedleckého kláštera, existovalo již při založení nového města králem Václavem I., neboť je vzpomínáno již v roce 1248 a potvrzuje tak teorii o založení města ještě před panováním Přemysla Otakara II. Na dodnes nezastavěné ploše stávalo proboštství až do roku 1421, kdy bylo vypáleno pražany a orebity. Soubor architektonicky náročných objektů, včetně kaple sv. Anny a vysokého kostela sv. Martina, je dobře identifikovatelný ještě na Willenbergově vedutě města z počátku 17. století. V roce 1707 se pokusil Jindřich Snopek, opat sedleckého kláštera, o obnovu kouřimského proboštství. Tuto snahu dokládá korespondence s kouřimskými měšťany, nicméně z důvodu nedostatečného finančního krytí se celá akce nerealizovala. Na skice města z roku 1841 již nejsou zaznamenány v místě bývalého proboštství žádné stavební pozůstatky. V období 15. 8. – 15. 9. 1978 povedl v místech zaniklého proboštství archeologický průzkum PhDr. Miloš Šolle CSc., po předcházejícím geofyzikálním průzkumu Ing. Vl. Čelína. Důvodem výzkumu byl záměr tehdejší kouřimské radnice vystavět na volné parcele zdravotní středisko. Ve svém vyjádření nedoporučil PhDr. Miloš Šolle CSc. realizovat zamýšlenou stavbu na takto historicky velmi vzácném prostoru, který dosud nebyl systematicky a důkladně prozkoumán. Zahradním úpravám na jaře roku 2007 předcházel záchranný archeologický a geofyzikální výzkum provedený pracovníky Národního památkového ústavu, který však nepřinesl žádné nové poznatky.
Od roku 1729 je areál proboštství, a tam dochovaných historických pamětihodností, soukromým vlastnictvím v nepřetržitém držení jediného majitele, rodiny Liskovy.
O podobě proboštství tak dnes není známo téměř nic. Vlastní areál bývalého proboštství přiléhá k západní straně hradeb a má obdélný tvar 42×63 metry, v jehož severní polovině je patrná pravoúhlá prohlubeň cca 25×19 m (vzdálená od západní hradby 3,5 m, od severní 5 m a od východní 20 m), místo bývalého rajského dvora, od roku 2007 vodní plocha. V západní hradbě se dochovaly stopy velkého polokruhového oblouku a v severní stěně pak pravoúhlý výklenek se zbytky valeného klenutí v lomeném oblouku. Pokud vycházíme z obvyklé podoby cisterciáckých klášterů, tak k rajskému dvoru přiléhal z jižní strany trojlodní kostel sv. Martina s kaplí sv. Anny, k západní straně kapitulní síň a k severní straně refektář. V místě, kde stojí od roku 1913 dům čp. 432 bývalo pohřebiště. Naproti domu čp. 432 je v kamenné stěně zazděna jedna hlavice štíhlého sloupku, zdobená listovím a ve sbírkách kouřimského muzea jsou uloženy další architektonické detaily z původní stavby (klenební žebro oblého profilu s drobnými jehlanci, žebra vejčitého profilu, kružbová výplň dvojitého okna, diamantové ostění a kamenná lilie), které dovolují datování stavby do let 1240–50.
Prohlášení za památku
Areál zaniklého proboštství je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 15674/2–3447.
Fotogalerie
Mapa
Poloha
Cisterciácké proboštství stávalo v severozápadním rohu městského jádra (nazývané Klášterní zahrada, Klášterka nebo Liskova zahrada), ke které patří dům čp. 432.
GPS: 50°0'17.200"N, 14°58'26.780"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
