Budečská chalupa pochází pravděpodobně z roku 1786 a byla obydlím rodiny drobného zemědělce, který vlastnil kolem jednoho hektaru polí a padesát arů luk. Obytnou i hospodářskou část stavení kryje společná sedlová střecha s jednoduchými dřevěnými lomenicemi. Nevelká světnice, kterou obývalo až sedm členů domácnosti, je roubená. Vytápěla ji chlebová pec s později přistavěným kachlovým sporákem. Na světnici navazuje drobná síň, z níž je vydělena zděná černá kuchyně. Z lomového kamene je vyzděna i celá hospodářská část vlastního domu, která se skládá z chléva a malé stodůlky. Chlév je přístupný nejen ze zápraží, ale i přímo ze síně, což bylo praktické řešení při každodenní obsluze zde chovaného dobytka. Zděná část stavení je omítnuta, všechna průčelí roubené světnice jsou opatřena vápenným nátěrem. K nároží chalupy přiléhá nakoso postavený patrový špýchar s krátkou pavláčkou. Jeho suterén, který obsahuje sklep, je zděný, patro je roubené. Střechy chalupy a špýcharu byly původně opatřeny doškovou krytinou, která však byla po znovupostavení v muzeu nahrazena dřevěným šindelem.
Interiérová instalace přibližuje podobu domácnosti drobného chalupníka na konci 19. století. Ve světnici je kromě toho vystaveno vybavení ševcovské dílny. V horním patře špýcharu, které původně sloužilo k uložení úrody obilí, je dnes vystaveno vybavení truhlářské dílny.
Před chalupou stojí holubník typický pro středočeskou oblast, který není její historickou součástí, jedná se o volnou kopii z 80. let 20. století.
Všechny stavby ve skanzenu v Kouřimi jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ze 7. května 1996 pod číslem 11280/2-4334.
Chalupa se špýcharem z Budče stojí v areálu muzea lidových staveb v Kouřimi.
GPS: 49°59'44.081"N, 14°58'17.089"E
Přístupné/vstupné