Cesty a památky
Mariánský sloup (zaniklý)
Kostelec nad Černými lesy, Sochy a sousoší
Monumentální barokní sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) a dalšími čtyřmi sochami světců byl na dosud prázdném náměstí vztyčen z nadace kněžny Marie Terezie Savojské roku 1719, jako dík za zažehnání velké morové epidemie v roce 1713. Jeho autorem byl pražský sochař Jan Jiří Šlanzovský, který ho zhotovil za cenu 580 zlatých. Když byl v letech 1735-37 postaven na náměstí nový kostel sv. Andělů strážných, architektura jeho západního bezvěžového průčelí byla projektována ve vzdálenosti 12 metrů od sloupu, který ji měl vertikálně pohledově doplňovat. Vrcholová nika ve štítu proto zůstala prázdná, aby v ní měl divák při pohledu na sloup z náměstí umístěnou sochu Panny Marie, stojící na vrcholu sloupu. V roce 1858 byl sloup doplněn v prostoru náměstí sloupky z červeného nučického pískovce a řetězem mezi nimi. V roce 1887 byl ovšem technický stav celého sousoší natolik špatný, že bylo přikročeno k jeho opravě, práce zřejmě prováděl českobrodský kameník Alfons Formánek, který je autorem odborného posudku. Pro další osud této významné památky byla rozhodující skutečnost, že jeho donátorka Marie Terezie Savojská pro něj nezřídila záduší a tak zůstával v majetku lichtenštejnského velkostatku a nikoliv černokostelecké farnosti. Poté, co byla v roce 1894 přistavěna před západní průčelí nová věž, tehdejší děkan P. Karel Hodinář požádal o odstranění sloupu, který byl dle jeho názoru velmi blízko od věže (cca 8 metrů). Dne 10. července 1894 došel z knížecí kanceláře ve Vídni souhlas Jana II. Z Lichtenštejna s přemístěním sloupu na jiné, vhodnější místo. Bezprostředně po obdržení souhlasu byl sloup z náměstí zcela zbytečně odstraněn a na jiném místě již znovu postaven nebyl. V roce 2000 se občanské Sdružení pro obnovu náměstí i pražské arcibiskupství vyslovily pro obnovu mariánského sloupu na náměstí Smiřických, v roce 2013 vznikly studie možného řešení, realizace je zatím odložena.
Socha Panny Marie a sochy světců byly nejprve umístěny ke kostelu sv. Jana Křtitele a v roce 1905 pak nově instalovány u kostela Všech svatých v Praze 22 – Uhříněvsi. O osudu dalších kamenických prvků (dřík sloupu, sloup, jednotlivé části podstavce) nejsou žádné informace, pouze mladší sloupky z ohrazení kolem sloupu byly druhotně umístěny v suterénu domu čp. 79.
Celé dílo bylo původně vysoké 10 metrů a vytvořeno bylo ze střednězrnného mšenského pískovce, podstavce soch z roku 1905 (v Praze 22 – Uhříněvsi) jsou zhotoveny z jemnozrnného hořického pískovce. Sloup původně stával před západním průčelím kostela sv. Andělů strážných, čelní stranou byl otočen k západu, zády k průčelí kostela.
Sloup se zdvíhal z trojstupňového pódia, které kopírovalo celé rozvržení díla. Na něm stál mohutný podstavec, tvořený srostlicí středového hranolového jádra a k němu diagonálně v rozích připojené podstavce pro čtveřici soch sv. Šebestiána, sv. Floriána, sv. Františka Xaverského a sv. Rocha. Mezi nimi byl hranolový sokl ukončený mohutně profilovanou římsou, na kterou dosedal vysoký sloup, ukončený korintskou hlavicí, nesoucí vlastní sochu Panny Marie.
Z celého díla se dochovala pouze zmíněná sochařská výzdoba, a to socha Panny Marie a sochy sv. Floriána, sv. Rocha a sv. Františka Xaverského, pro které byly v roce 1905 zhotoveny podstavce s popisky, pro jejich druhotné umístění u kostela Všech svatých v Praze 22 – Uhříněvsi. Sochy byly v roce 1962 restaurovány akademickými sochaři Miroslavem Kolářem, Vladislavem Turským a Miroslavem Vajchrem a znovu v roce 1992 Ing. Janem Vokálkem, přičemž sochy Panny Marie a sv. Šebestiána byly sejmuty pro havarijní stav a odvezeny do ateliéru akademického sochaře Petra Vitvara v Dobřichovicích. Tam měly být restaurovány a podle nich zhotoveny kopie, jelikož však nedošlo k žádné dohodě jak s městskou částí Prahy 22 – Uhříněves ani městem Kostelec nad Černými lesy, po jejich poškození povodní v roce 2002 byly fragmenty obou soch převezeny do dočasné deponie na dvoře uhříněvské fary. V současné době se sochařská výzdoba zaniklého mariánského sloupu nachází v havarijním stavu, vyžadujícím neprodlený restaurátorský zásah.
Prohlášení za památku
Sochařská výzdoba u kostela Všech svatých je v majetku pražského arcibiskupství, na současném místě v Uhříněvsi je od 3. 5. 1958 památkově chráněna spolu s celým areálem kostela, do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR zapsaného pod číslem 44549/1-2004.
Fotogalerie
Zdroj informací
Rišlink V., Jouza L.: Baroko na Kolínsku I. Regionální muzeum Kolín 2001.
Mrvík J. V.: Dějiny černokosteleckých domů. Historická topografie města Kostelec nad Černými lesy, str. 46 - 47. Kostelec nad Černými lesy 2011.
Nejedlý V.: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře ve Středočeském kraji, svazek 2, str. 866 - 874. Národní památkový ústav Praha, generální ředitelství, 2019.
Mapa
Poloha
Sloup původně stával před průčelím kostela sv. Andělů strážných na náměstí Smiřických. Podstatné části jeho sochařské výzdoby se nacházejí v areálu kostela Všech svatých v Praze 22 - Uhříněvsi.
GPS: 49°59'39.908"N, 14°51'38.739"E
Přístupnost
Volně přístupné
