Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » železniční nádraží

železniční nádraží

Kolín, Industriál, Železnice

Železniční nádraží v Kolíně je nejvytíženějším nádražím Středočeského kraje. V roce 2019 jím denně prošlo 19 000 cestujících.

První železniční trať procházející Kolínem byla tzv. Severní státní dráha (StEG) Olomouc - Kolín - Praha - Drážďany, vystavěná v letech 1843–45 (slavnostní zahájení provozu se konalo 20. srpna 1845, kdy do Kolína přijel první tzv. protokolární vlak), na kterou se o pár let později napojila největší soukromá železniční trať mocnářství, tzv. Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) Vídeň - Znojmo - Kolín - Drážďany - Berlín, vystavěná v letech 1869-75 (slavnostní zahájení provozu v úseku Kolín - Golčův Jeníkov se konalo 6. prosince 1869 a v úseku Kolín - Nymburk 29. října 1870). Dne 15. prosince 1900 pak byla otevřena i místní dráha z Kolína do Nového Dvoru u Rataj n. Sáz. (později Kolín–Čerčany s odbočkou z Rataj do Kácova), čímž se kolínské nádraží stalo významným železničním uzlem.

První nádražní budova byla v Kolíně postavena v letech 1844–45 na konci ulice Dukelských hrdinů bezprostředně proti staré poště, tedy před východem z dnešní budovy. Od roku 1900 byla tato budova využívána jako nástupiště pro místní dráhu Kolín – Ledečko a pro potřeby nákladového nádraží. Již v roce 1871 totiž byla otevřena nová velkolepá odbavovací budova vystavěná podle návrhu architekta Carla Schlimpa, ležící uprostřed kolejiště (v prostoru dnešního 3. a 4. nástupiště), která byla společná pro vlaky jedoucí po Severní státní dráze (StEG) a vlaky jedoucí po Rakouské severozápadní dráze (ÖNWB). Přístup k nádražní budově byl řešen pomocí lávek přes železniční trať a to pro každou dráhu zvlášť. V letech 1872 až 1886 se stanice jmenovala Nový Kolín. Zvyšující se železniční doprava a vyústění trati od Ledečka si vynutili přípravy kompletní přestavby kolínského železničního uzlu, které byly vypracovány již v letech 1910–11. Stavební práce ale byly zahájeny až po vzniku Československa roce 1919, probíhaly však velmi liknavě. Nové nákladové kolejiště bylo v současném rozsahu otevřeno až v roce 1931, práce na osobní stanici však do té doby ještě nezačaly, ačkoliv návrh nové funkcionalistické výpravní budovy již byl v té době vypracován architekty Vladimírem Weissem a Josefem Zemanem. Její stavbu v poněkud úspornější podobě provedla až v letech 1937-40 stavební firma Dr. Ing. V. Mrha na místě původní přijímací budovy z roku 1845, současně také byla zbořena honosná budova z roku 1871 a vybudováno bylo pět ostrovních nástupišť. Nová odbavovací budova byla slavnostně otevřena 9. prosince 1940 a již v době svého vzniku byla obyvateli Kolína stavba kritizována jako nedostatečná a málo reprezentativní pro tak významný železniční uzel i samotné město. Dne 18. dubna 1945 bylo nákladové a seřazovací nádraží poškozeno při bombardování přilehlých továren (zejména pak Draslovky, která vyráběla Cyklón B pro koncentrační tábory) spojeneckými bombardéry. Od 1. července 2016 je budova železničního nádraží v majetku státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která v letech 2018-19 realizovala za 77 milionů korun její generální rekonstrukci, při které byl celé budově vrácen vzhled ze 40. let 20. století. Autorem projektové dokumentace byla společnost Sagasta a zhotovitelem stavby společnost STRABAGS.

Odbavovací budovu železniční stanice tvoří jednopodlažní objekt situovaný podél kolejí ve směru západ - východ se vstupním průčelím obráceným na jih. Ve východní části se nachází odjezová dvorana s osobními pokladnami, restaurací, prodejnami a od roku 2019 nově vestavěnou kavárnou v patře. Z dvoravy vede východ ke schodištím do podchodu a k jednotlivým nástupištím. V západní části budovy je příjezdová hala s toaletami a před východem přístavkem s velkým kruhovým oknem, kde bylo původně umístěno holičství. Symbol nového nádraží reprezentoval v době jeho otevření emblém okřídleného kola, do něhož byly umístěny hodiny, který byl umístěn nad vstupním průčelím. Sgrafita v odjezdové dvoraně ve stylu sorela byla doplněna na počátku 50. let 20. století a pocházejí od malíře a grafika Zdeňka Kazdy (*6. 8. 1930 Praha - † ?) a výtvarníka Vlastimila Květenského (* 25. 5 1930 Skutíčko – † 21. 2. 1985 Karlovy Vary). U vstupu do odbavovací dvorany se nachází pamětní deska obětem 2. světové války.

Kromě vlastního nádraží (někdy nesprávně nazývaného "hlavní") má Kolín ještě 4 další vlakové zastávky. Nejstarší je Kolín místní nádraží na trati Kolín - Ledečko, která byla uvedena do provozu 15. prosince 1900, její budova byla zbořena v roce 2016 a nahrazena přístřeškem pro zastávky. Jako druhá byla 25. června 1908 otevřena zastávka Kolín zastávka na trati Kolín - Praha a 15. září 1925 také zastávka Kolín-Zálabí na trati Kolín - Nymburk. Jako poslední byla pro veřejnost (zejména obyvatele předměstí Šťáralka) otevřena zastávka Kolín dílny na trati Kolín - Pardubice, původně sloužící pouze jako služební zastávka pro zaměstnance železničních dílen.