Cesty a památky
Třídvorská (očarovaná) hájovna
Kolín,
Hájovna postavená mezi léty 1841 až 1852. Podle indikační skici podepsané 6. června 1841 ještě nestála, je však na ní zachycena tužkou šrafováním (toznamená, že byla postavena v následujících letech). Poprvé je zakreslena v mapách pořízených v rámci druhého (též Františkova) vojenského mapování v letech 1851-52 (Kolínsko) a také v rámci třetího (též Františko-josefského) vojenského mapování z let 1877-80.
Na svátek slavnosti Všech svatých v roce 1903 se o jedenácté hodině noční začaly v hájovně, kde v té době bydlel asi šedesátiletý polní a lesní hlídač Karel Formánek se svou ženou, dcerou a osmiletou vnučkou, ozývat silné rány. Došlo k tomu ve světnici v přízemí, kde spaly samotné ženy, které se po probuzení daly ihned do velkého křiku. Jak to uslyšel hajný, který spal na půdě, zapálil svíčku a seběhl dolů. Opětováním ran se snažil zaplašit vetřelce, o kterém si nejprve myslel, že to bude asi nějaké zvíře. Jenže to bylo marné. Rány se po celé místnosti stále opakovaně ozývaly tu z čela postele, tu ze stolu uprostřed místnosti, ze stěn, a dokonce i z dřevěného kufru na skříni. Vypadalo to tak, jako by ta neznámá síla létala po domě a ze všech sil bušila do všeho, co ji stojí v cestě. A protože vyděšení obyvatelé nikoho a nic neviděli, dospělí se začali modlit a děti plakat. Řádění trvalo asi hodinu a krátce po půlnoci utichlo.
Vyděšená rodina do rána již neusnula a hned, jak se rozednilo, snažili se přijít záhadě na kloub. Nic podezřelého ale nikde neobjevili. Přesto všichni s obavami očekávali příchod dalšího večera. Jakmile se setmělo, začaly se podivné rány ve staré hájovně ozývat znovu. Někdy je bylo slyšet mezi šestou a osmou večerní, jindy kolem půlnoci, někdy až mezi čtvrtou a šestou ráno. Dokonce se stalo, že tyto rány bylo možno slyšet i během dne. Původce tohoto jevu byl opakovaně hledán po celé hájovně, kde byla rozebrána postel, vytrhána a překopána podlaha a zkoumáno bylo i zdivo nebo okolí domu. A protože nic, čím by se daly rány racionálně vysvětlit nenašli, začali do hájovny přijíždět nejen zvědavci z okolí, ale i novináři (například z listu Národní politika). Na místo byla dokonce vyslána zvláštní komise z policejního úřadu v Kolíně, složená z komisaře, revizora, dvou strážníků a tří četníků. Jenže ani jich se hlučný duch (poltergeist) nezalekl a před příchozími předváděl svoje rejdy v pravidelných intervalech dál. Díky tomu tedy existují nejen autentické novinové články, ale i policejní spisy, které celou záležitost detailně popisují a potvrzují. Na místo dorazili se svou výbavou i spiritisté, kteří kladli neznámé síle řadu otázek včetně dotazování se na to, kolik je hodin. Podle jejich tvrzení jim podivný duch klepáním přesně odpovídal.
Jak vše začalo, tak to také skočilo. Po dvou týdnech, 16. listopadu, hájovna utichla a tajemné zvuky se přestaly ozývat. Ačkoliv zvědavost ještě nějakou dobu lákala nové pátrače, podivné rány už nikdo z nich nezaslechl. Přestože existují očitá svědectví i úřední záznamy, dodnes se nepodařilo tuto záhadu objasnit. Spekulovalo se o tom, že záhadné údery měla na svědomí vydra, která dorazila z blízkého Labe, nebo že by mohlo jít o unikající důlní plyny z nedalekého Kaňku. Přizvaní spiritisté pak prohlásili Formánkovu osmiletou vnučku Marii za médium, které nevědomky přitahuje neznámé síly. Po těchto událostech se znepokojená rodina z hájovny odstěhovala a poté, co o pár let později vyhořela, byly její trosky až na základy zbořeny. Celou záhadu tak čas překryl zapomněním. Dnes už se tedy asi nikdo nedozví, co bylo příčinou řádění „poltergeista“ v onom pochmurném dušičkovém čase roku 1903. A možná to je možná jedině dobře …
Fotogalerie
Zdroj informací
Pejša J.: Kolínská předměstí. Předměstí Zálabské. Vydalo Město Kolín 2023.
Mapa
Poloha
Zbytky hájovny se nacházejí na východním okraji katastru města Kolín nedaleko slepého labského ramene Ovčačka na území významného krajinného prvku Hánín, na jižním konci přírodní památky Kolínské tůně.
GPS: 50°1'22.080"N, 15°14'21.951"E
Přístupnost
Volně přístupné
