Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » starý městský hřbitov

starý městský hřbitov

Kolín, Funerálie, Náhrobky

Hřbitov byl založen při kostele sv. Víta v období vrcholného středověku, od roku 1788, kdy bylo zakázáno pohřbívání u chrámu sv. Bartoloměje, se stal hlavním městským pohřebištěm. Přestože byl v letech 1854–55 hřbitov výrazně rozšířen, přestal brzy stačit rychle se rozrůstajícímu městu. Z tohoto důvodu byl v roce 1882 uzavřen a nahradil ho v roce 1880 otevřený nový městský hřbitov na okraji města na Zálabí. Posledním pohřbeným pak byl na základě zvláštního povolení kolínský děkan Jan Svoboda dne 29. prosince 1889 (viz hřbitovní kaple rodiny Svobodovy). Přestože byly na tomto hřbitově pohřbeny významné osobnosti kolínského kulturního i společenského života, postupně chátral. Na jeho záchranu byl v roce 1933 založen Františkem Strakou Výbor na úpravu hřbitova, o který se až do roku 1965 starala skupina dobrovolníků, než jim byla tato činnost úřady znemožněna.

V letech 1987-90 byl hřbitov necitlivě narušen stavbou tzv. Nového mostu, při níž nebyly zemřelí exhumováni a hroby byly překryty betonovým nájezdem. Došlo tím také k rozdělení hřbitova na dvě části (západní u kostela sv. Víta a východní za mostem), v současnosti se nachází ve velmi neutěšením stavu. V letech 2018-19 byla část západní části hřbitova vyjmuta z památkové ochrany a vyčleněna ke stavbě komunitního centra Farní charity Kolín, což vzbudilo velké emoce vzhledem k tomu, že byla zrušena další část tohoto historického prostoru.

Na hřbitově se dochovalo několik barokních náhrobníků ze 17. století, ale především soubor klasicistních a historizujících náhrobníků i větších měšťanských hrobek z 19. století. Ohradní zeď hřbitova je kamenná, s litinovým plotem, ve východní části pak novodobě vyzděná, bez plotu, s prejzovou korunou. V jižní části je prolomena bránou, v západní části brankou.

A. Západní část hřbitova (kolem kostela sv. Víta).

Torzo náhrobku* rodiny Knirschovy (cca 1800) od významného sochaře Františka Xavera Lederera, tvořený sloupkem s opřenou truchlící mužskou postavou. Náhrobek je u severní stěny lodě kostela.
Pískovcový náhrobek Kláry († 23. 1. 1821) a Antonie († 3. 11. 1868) Morstadtových tvořený obeliskem na kvádrovém podstavci, opatřeným mramorovou deskou s nápisem: ZDE V PÁNU ODPOČÍVAJÍ KLÁRA MORSTADTOVÁ ROZENÁ FORMÁNKOVA ZEMŘELA 23. LEDNA 1821 VE STÁŘÍ 48 LET / ANTONIE MORSTADTOVÁ ROZENÁ KROPÁČKOVA ZEMŘELA 3. LISTOPADU 1868 V STÁŘI 75 LET. Náhrobek je severně od kostela.
Náhrobek Josefa Morstadta († 22. 12. 1831) z kutnohorského vápence, tvořený obeliskem na hranolovém podstavci, opatřeným deskou s nápisem: ZDE V PÁNU ODPOČÍVÁ JOSEF MORSTADT NAROZEN 17. ÚNORA 1771 ZEMŘEL 22. PROSINCE 1831. Náhrobek je severně od kostela.
Kříž** nad hrobem Václava Veletovského († 1842) z kutnohorského vápence, inspirovaný barokní a rokokovou tvorbou. Má podobu jakési redukované Kalvárie, pod reliéfem ukřižovaného Krista je soška Panny Marie s Ježíškem. Konce břeven kříže mají podobu trojlístku a na zadní straně jsou reliéfní hlavičky andílků s křidélky.
Pískovcový náhrobek Václava Veselého († 1. 6. 1853) a jeho syna Antonína († 1. 4. 1873) v podobě šestiboké gotické fiály, na které byl litinový kříž, dnes uražený a opřený o náhrobek. Na náhrobku je nápis: ZDE ODPOČÍVAJÍ VÁCSLAV VESELÝ † 1. 6. 1853, 56 LET STÁR A SYN ANTONÍN NAR(ozen) 4. KVĚT(na) 1848 † 1. DUBNA 1873.
Pískovcový novogotický náhrobek Pavlíny Součkové († 19. 4. 1863) s deskou opatřenou nápisem: ZDE V PÁNU ODPOČÍVÁ PAVLÍNA CHOŤ MATĚJE SOUČKA, MĚŠŤANA USEDLÉHO, ROZENÁ MORSTATOVA † 19. DUBNA 1863 V STÁŘÍ 32 ROKŮ. Náhrobek je severně od kostela.
Pískovcová stéla náhrobku Tomáše Černého († 1864) s mramorovou nápisovou deskou ve spodní části, opatřené nápisem: ZDE ODPOČÍVÁ V PÁNU ZESNUL TOMÁŠ ČERNÝ MĚŠŤAN KOLÍNSKÝ ZEMŘEL V ROKU 1864 V 72 ROCE VĚKU SVÉHO. Náhrobek je severně od kostela.
Náhrobek* Karla Krále († 6. 8. 1866) a jeho syna Aloise Krále († 4. 6. 1866) z hořického pískovce od kameníka Antonína Myslivce. Náhrobek je tvořen kvádrovým podstavcem se dvěma bohatě dekorovanými ozdobnými sloupky po stranách, mezi nimiž je nápis: ZDE V PÁNU ODPOČÍVAJÍ OTEC KAREL KRÁL ZEMŘEL 6. SRPNA 1866 STÁR 47 LET A ALOIS KRÁL ZEMŘEL 4. ČERVNA 1866 STÁR 23 LET / PO TRUDNÉ ŽIVOTA POUTI SLADKÝ JESTI SPRAVEDLIVÝ SEN PAK JE VZBUDÍ ZVUKEM TROUBY ANDĚL PÁNĚ V SOUDNÝ DEN. Na podstavci sedí socha truchlícího anděla s vavřínovým věncem, opřeného o kříž s drapérií. Náhrobek je u severní strany sakristie.
Náhrobek Petra Veletovského († 15. 12. 1867) od kolínského kameníka Josefa Vondráčka, míchající prvky románského, gotického i renesančního slohu. Ve výklenku v podobě románského okna je nápis: PETR VELETOVSKÝ MĚŠŤAN A MAJITEL DOMU V KOLÍNĚ ZEMŘEL 15. PROSINCE 1867 V STÁŘÍ 50 LET.
Náhrobek** Leopolda Honejska (* 14. 11. 1813 - † 3. 4. 1877) a Terezie Marešové (* 3. 4. 1790 - † 4. 8. 1877), jeden z nejkrásnějších náhrobků v této části hřbitova. Figurální náhrobek je zhotoven z kutnohorského mušlového vápence, tvoří ho podstavec s nápisovými deskami a květinovými věnci po stranách. Na podstavci je postava anděla, který drží v levé ruce květinový věnec a v pravé ruce, opřené o oblačný pylon, polnici. Kompozice sochy vycháízí z antických vzoů (efébové). Náhrobek je umístěn na východní straně kostela za presbytářem.
Pískovcový náhrobek Anny Křížové († 16. 8. 1872) tvořený náhrobní stélou, ukončenou jednoduchým křížem s přehozenou drapérií. Na mramorové desce je nápis: ZDE V PÁNU ODPOČÍVÁ ANNA KŘÍŽOVÁ ROZENÁ LEGROVA ZEMŘELA 16. SRPNA 1872 VE STÁŘÍ 60 ROKŮ VĚKU SVÉHO. POKOJ JEJÍMU POPELI. Náhrobek je severně od kostela.
Pískovcový náhrobek Anny Pallové († 1874) tvořený podstavcem ukončeným zubořezem, na kterém je nápisová deska s nečitelným nápisem, z něhož je zřejmé pouze jméno zemřelé. Na podstavci stojí značně poškozená socha anděla s uraženou hlavou
Pískovcový náhrobek Václava Novotného († 28. 11. 1875) a jeho otce Václava Novotného († 6. 5. 1878) od hořického kameníka Václava Myslivce v pseudorenesančním slohu, navozující podobu průčelí renesanční stavby. Tělo náhrobku je vyplněno motivem zdvojeného okna, v levém je nápis: ZDE V PÁNU ODPOČÍVAJÍ VÁCLAV NOVOTNÝ ROLNÍK ZE TŘECH DVORŮ ZEMŘEL 6. KVĚTNA 1858 STÁR 50 LET / SYN VÁCLAV ZEMŘEL 28. LISTOP(adu) 1875 STÁR 22 LET. Na podstavci náhrobku je umístěna nápisová deska s nápisem: JAK ZA ŽIVA UPŘÍMNÁ LÁSKA OTCE S SYNEM POJILA, TAK [---] HROBU TÉHOŽ PÁSKA OTCE S SYNEM SLOUČILA. NA JEJICH HROBĚ TRUCHLÍ VĚRNÁ CHOŤ A A[---] LÁSKA POMNÍK TENTO DÁTI.
Pískovcový náhrobek Barbory Blažkové († 15. 10. 1879) od bratří Jiříčků z Hořic. Na čtvercové základně stojí hranolový dřík s neogotickou výzdobou, v čelním slepém okně s kružbou je nápis: ZDE V PÁNU ODPOČ(ívá) BARBORA BLAŽKOVÁ ZEMŘELA 15. ŘÍJNA 1879 V 67. ROCE VĚKU SVÉHO. POKOJ POPELI JEJÍMU. Náhrobek původně vrcholil dnes chybějícím kamenným křížem. Náhrobek je severně od kostela.
Pískovcový náhrobek rodiny Hajných z 19. století od kameníka V. J. Žďárského z Prahy s reliéfem věnce růží, pod kterým je fragment nápisu RODINA HAJNÝCH a nápisovou deskou s nečitelnými jmény pochovaných členů rodiny. Náhrobek je severně od kostela.
Náhrobek Josefa Borovičky († 3. 2. 1881) z hořického pískovce od kameníka Antonína Myslivce. Nápisová deska je orámována reliéfními protínajícími se pruty a v tympanonu nad ní je stočená stuha v pozdně gotickém stylu se zbytky barevné polychromie a nápisrem: NA SHLEDANOU. Náhrobek je při jižní stěně kostela.
Náhrobek kolínského měšťana Františka Pachmana († 30. 12. 1875) z hořického pískovce. Náhrobek je zdobený celou řadou jemných detailů jako jsou tordované sloupky, fiály a rozviliny. Náhrobek je při jižní stěně kostela.
Náhrobek kolínského měšťana Antonína Košňara († 31. 3. 1874) a jeho dcery Marie († 1. 4. 1871) z hořického pískovce. Na náhrobku je dovedně kombinována novogotická a novorenesanšní ornamentika.
Náhrobek** zřejmě Františka nebo Jana Lindnera († 1868), od pražského sochaře a kameníka Františka Herrgesella. Náhrobek tvořený sochou truchlícího anděla, opřeného o kamenný sloupek, je přistavěn k jižní stěně presbytáře kostela.
Náhrobek* kolínského měšťana Václava Harrera († 23. 1. 1837) a jeho rodiny z roku 1837 od hořického sochaře Antonína Myslivce. Náhrobek je tvořený antizující figurou anděla v mírně rotačním pohybu, sedícího na podstavci, na kterém je nápisová deska s informacemi o pochovaných. Náhorobek je jižně od kostela.
Náhrobek Františka Křivky († 9. září 1872) z hořického pískovce od kameníka Holase z Poděbrad. Náhrobek je tvořený podstavcem, na kterém stojí 160 cm vysoká vzpřímená figura Krista s levou rukou na srdci a pravou rukou pozvednutou vzhůru. Náhorobek je jižně od kostela.
Náhrobek rodiny Čermákovy ze světlé žuly z roku 1871. Na nápisové desce je vytesán nápis: ROD ČERMÁKŮV / OTEC ANTONÍN NAR 28. 12. 1803 † 13. 9. 1878 / MANŽELKA MAGDALENA NAR 23. 2. 1808 † 23. 7. 1871 / DĚCKA MARIE MOJŽÍŠOVÁ NAR 25. 10. 1832 † 23. 10. 1857 / DVOJČÁTKA BOHUMIL A BOŽENKA MANŽELŮ ČERVENKOVIC † 26. 2. 1874 / JAROSLÁVEK SYNÁČEK MANŽELŮ AL A ANNY ČERMÁKOVÝCH NAR 10. 7. 1873 † 20. 2. 1874.
V jižní stěně lodi je zazděn opukový epitaf v pískovcovém rámu kolínského kamnářského mistra Karla Jeřábka († 15. 4. 1876), který zemřel ve věku 40 let, jeho dcery Marie (zemřela v neurčený rok ve věku 1 měsíce) a jeho rodičů (bez jmen a datace); na epitafu je nápis: LEHKÉ ODPOČINUTÍ DEJŽ JIM Ó PANE!
Ve východní stěně presbytáře je zazděno pět epitafů (zleva): epitaf dětí kolínského lékaře Františka Nenadála: Viktora († 5. 9. 1872) a Alexandy († 20. 8. 1872); epitaf Boženy Matoušové († 15. 5 1838), dcery měšťana Jana Matouše, která zemřela ve stáří 1 roku; epitaf Johany Zemanové, dcery měšťana Antonína Zemana, která zemřela (datum neuveden) ve stáří 4 let; epitaf Johanny Zemanová († 28. 5 1882) rozené Vocelkova, která zemřela ve stáří 54 let a epitaf sládka Pertra Zemana, který zemřel ve věku 80 let († 18. 6. 1881), a jeho ženy Anny, rozené Hanšové, která zemžela ve věku 64 let († 20. 8. 1855).
Žulový náhrobek Václava Sádla, Alžběty, Anny, a dcer Antonie Pernerové a Marie Battisziové (uveden letopočet: RENOV 1905) v podobě pylonu. Náhrobek se nachází v jihovýchodním koutu hřbitova.

B. Východní část hřbitova (na Novým mostem).

centrální hřbitovní kříž* zřízený nákladem Františka a Alžběty Hlavičkových, osazený 20. října 1854 a vysvěcený v roce 1855. Vysoký litinový kříž s korpusem od modeléra Bedřicha Kocha byl vyrobený v Jáchymovských hutích a zasazen je pískovcového soklu od kameníka Jana Rocka z Chrudimi.
Neogotická hrobní kaple* Vzkříšení Páně z let 1855-56 a bránou z roku 1862 od arch. Františka Schmoranze (jediné dílo tohoto architekta na Kolínsku), vybudovaná nákladem děkana Jana Svobody. V červenci 1855 byla v hrobce pohřben matka děkana Svobody, výzdoba stěn a zařízení interiéru pak bylo doplňováno v dalších letech až do děkanovy smrti v roce 1889. V popisu z roku 1905 je uvedeno, že na stěnách kaple je zavěšeno šest velkých obrazů (po kterých zůstaly pouze tři páry kovových konzol, na oltáři byl obraz Zmrtvýchvstání od J. Papáčka) a čtyři cínové svícny, později snad uložené v některém z městských kostelů. Hrobka s kaplí a ohrazením je ukázkou mimořádně nákladné a historicky velmi hodnotné sepulkrální stavby s ceklou řadou symbolik. Srtěny od od vstupní brány, přes průčelí, kaple, v interiéru hrobky až po samotné rakve pokrývá souvislá řada nápisů, kombinujících literární styl epitafu, rodokmenu a deníku s výčtem zásluh zemřelého. Ve štítu hrobky je nápis: CTI OTCE SVÉHO I MATKU SVOU ABY JSI DLOUHO ŽIV BYL A DOBŘE SE TI VEDLO NA ZEMI. Uvnitř ohrazení je zasazen akát, na který byla naroubována větev trnovníku z Jeruzaléma, z něhož byla zhotovena Kristova trnová koruna. Od 60. let 20. stol. byl objet prázdný a byl zcela vyrabován a vážně poničen.

Prohlášení za památku

Ohradní zeď západní části hřbitova (okolo kostela) s plotem a bránami byla spolu s kostelem sv. Víta zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46040/2–790. Východní část hřbitova byla památkově chráněna do roku 1986, dnes je bez památkové ochrany. Kaple Vzkříšení Páně ve východnín části byla v roce 2020 navržena na památkovou ochranu, jednání dosud nebylo ukončené.