Cesty a památky
socha Mistra Jana Husa
Kolín, Sochy a sousoší
Socha Mistra Jana Husa pro Kolín vznikla na základě iniciativy místních Sokolů, kteří s touto myšlenkou oslovili v roce 1909 sochaře Františka Bílka. Ten na základě vlastních starších námětů vypracoval v roce 1911 projekt, který byl nakonec schválen s výjimkou výšky, kterou Bílek navrhoval 15 metrů, konečná výška byla stanovena na 7 metrů.
Socha vznikla během let 1913-14, kdy ji po prvotním opracování pískovcových bloků kolínskými kameníky pod vedením sochaře Jana Drobníka následně Bílek dokončil v roce 1914 během pouhých tří týdnů. Základní kámen budoucího díla měl být položen již 26. srpna 1913, slavnost ovšem byla zakázána, konalo se tedy až slavnostní odhalení sochy v severozápadním cípu Karlova náměstí dne 20. září 1914. S umístěním sochy na tomto místě ale František Bílek nebyl příliš spokojen.
Jedná se o Bílkovu první realizaci Husova pomníku, přičemž pojetí Jana Husa jako "hořícího stromu" se u něj objevuje již na návrzích z roku 1899. Po určitém přehodnocení původního námětu směrem ke zklidnění a realističtějšímu pojetí vzniklo pro Kolín vysoce monumentální, expresivně pojaté dílo, zobrazující postavu Mistra Jana Husa v podobě věčné pochodně; které sám autor charakterizoval slovy: „strom bleskem pravdy zasažený, který shořev neshořel“.
Spodní část díla tvoří pravoúhlý, jeden metr vysoký sokl, po jehož obvodu je pro Bílka typickým secesním písmem provedený nápis: "STROM BLESKEM ZASAŽENÝ, KTERÝ NAVĚKY HOŘEL - 1914". Z podstavce vyrůstá vlastní postava Jana Husa, který je proveden jako stojící figura, spirálovitě vytočená směrem doprava. Odvrací se tak od stylizovaných plamenů, které vycházejí z pravé dolní části postavy a hadovitě ji obtáčejí až k úrovni rukou. Útrpný výraz, kterým figura působí, je nejzřetelněji naznačen v obličejové části. Hlava je rovněž otočená vpravo a mírně stočená k nebi, oči jsou zavřené. Pravou ruku má předsunutou před trup a vloženou na levé rameno. Levou rukou výrazně ochranným gestem svírá knihu. Hus je oděn ve splývavý, náznakově podaný plášť, který svým organickým pojetím budí dojem kmenu stromu. Profilace pláště, patrná na původním modelu, zanikla zřejmě při rozřezání objektu.
Z podnětu vrchního zemského rady kolínského oberlandrátu Eckholdta byla socha v prosinci 1941 z náměstí odstraněna. Odborně ji na základě rozhodnutí městské rady ze dne 17. listopadu 1941 rozřezali sochaři Vladimír Hnízdo a František Malina a uložili v bednách. V roce 1948 bylo rozhodnuto o opětovném vztyčení sochy na stávajícím místě, přičemž došlo k přejmenování bývalého náměstí Vinařického (pzn. podle Karla Aloise Vinařického) na Husovo náměstí. Úkolu se se ujali architekt Svoboda a akademický sochař Jindřich Severa. Socha byla před sestavením restaurována, byl doplněn jeden chybějící díl a slavnostně byla znovu odhalena 5. července 1949. V roce 1970 byla socha opravena akademickými sochaři Jiřím Lendrem a Oldřichem Drahotušským. Generální rekonstrukce díla byla uskutečněna v letech 2013-14 u příležitosti 600. oslav upálení Mistra Jana Husa v roce 2015, přičemž došlo k ošetření a očištění kamene a zaretušování dříve viditelných spojů jednotlivých rozřezaných bloků, což dílo v minulosti částečně znehodnocovalo.
Socha Mistra Jana Husa v Kolíně patří spolu s pomníky v Jabkenicích, Táboře a Přerově mezi nejvýznamnější umělcovy realizace na veřejných prostranstvích.
Prohlášení za památku
Socha byla 3. 2. 2006 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 101705.
Fotogalerie
Mapa
Poloha
Socha stojí stoji v městské části Kolín III uprostřed rozlehlého zatravněného Husova náměstí (do roku 1949 Vinařického náměstí - pzn. podle Karla Aloise Vinařického).
GPS: 50°1'26.440"N, 15°12'9.910"E
Přístupnost
Volně přístupné
