Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » nový městský hřbitov

nový městský hřbitov

Kolín, Funerálie, Náhrobky

Nový městský hřbitov byl založený v roce 1880, část byla vysvěcena již 29. května 1881 a prvním pohřbem bylo 2. června téhož roku uložení ostatků dvouletého syna kolínského krejčího Jana Mojžíše. Dookončený hřbitov slavnostně vysvětil kolínský děkan Jan Nepomuk Svoboda dne 29. září 1882, jak dokládá letopočet na centrálním hřbitovním kříži. Od té doby je nový hřbitov hlavním pohřebištěm v Kolíně (pohřbívá se dále na evangelickém hřbitově a novém židovském hřbitově na Zálabí a v kolumbáriu kostela církve Československé husitské).

Parkově upravený vstupní prostor uzavírá architektonicky zajímavá obřadní smuteční síň. Součástí hřbitova je památník Žal* na počest v Kolíně zemřelých vojáků z 1. světové války, památník Československých námořníků a účastníků národního odboje na Jadranu v roce 1918 a památník* v Kolíně zemřelých sovětských vojáků na konci 2. světové války,

Mezi náhrobky vyniká hrobka rodiny Bubnových ze zač. 20. století, kterou původně zdobil bronzový reliéf** od Jana Štursy (odcizen byl bohužel v 90. letech 20. století). Zajímavými hroby je hrobka rodiny Kmochových z roku 1912, kde je pohřben kolínský kapelník František Kmoch, jeho žena a dvě ze tří dcer (jihovýchodní nároží hřbitova). Nedaleko (při jižní hřbitovní stěně) je umělecky velmi hodnotná pseudogotická hrobka* rodiny Pernerovy z roku 1887. Kvalitou provedení lze uvažovat o tom, že by se mohlo jednat o dílo Josefa Mockera nebo jeho huti, která v té době působila v Kolíně na opravě chrámu sv. Bartoloměje. V roce 2020 hrobku získalo město Kolín jako opuštěný hrob a v letech 2020-24 ji pak nechalo nákladem 1,3 milionu Kč opravit. Práci ve třech etapách provedl restaurátor Martin Kulhánek. Hrobka je postavena v podobě glorietu, jehož baldachýn, sklenutý křížovou klenbou se zdobeným svorníkem, podpírají oválné sloupy s profilovanými patkami a listovými hlavicemi. V centru glorietu je umístěn obdélný katafalk, jehož nároží jsou zdobena stejnými sloupky, jaké podpírají samotný baldachýn. V čelní ploše je vložena deska z bílého mramoru se jmény pochovaných, tedy Václava Pernera a jeho ženy Marie. Zadní plocha hrobky je provedena z pískovcových kvádrů s nikou ukončenou lomeným záklenkem. Severní průčelí glorietu má podobu lomeného oblouku s liliemi na vnitřní straně, nad kterými se zvedá trojúhelníkový štít ve tvaru vimperku s kraby, ukončený kamennou kytkou, po jeho stranách jsou fiály, pod nimiž vystupují dva figurální chrliče (opět podobné jako obnovené chrliče na chrámu sv. Bartoloměje). Uprostřed štítu je v trojlisté slepé kružbě ozdobný nápis RODINA PERNEROVÝCH. Na bočních stranách (jihovýchodní a jihozápadní) je lomený oblouk vyplněn kružbou ve tvaru sférických trojúhelníků, štít ve tvaru vimperku je ozdoben trojlistou slepou kružbou s rostlinným motivem. Stavbu kryje sedlová měděná střecha. Po stranách severního průčelí jsou na žulovém rámu osazeny dva pískovcové sloupky osmiúhelníkového půdorysu, na kterých stály dva 115 cm vysoké litinové svícny (jejich obnova nebyla předmětem zakázky při opravě v letech 2022-24). Většina architektury hrobky je provedena z jemnozrnného křemičitého pískovce z lokality Podhorní Újezd u Hořic, pro dříky sloupů nesoucích baldachýn glorietu byla použita černá leštěná žula, celá architektura stojí na dvou stupních ze šedé broušené žuly. Zadní nika uvnitř baldachýnu je vyzdobena šablonovou výmalbou a je v ní umístěna figura modlící se ženy, představující alegorii smutku. V jednotlivých klenebních polích jsou namalovány medailony s půlfigurami čtyř zemských patronů (sv. Václav. Sv. Vojtěch, sv. Ludmila a sv. Prokop) od stejného autora, jako zbylá šablonová výmalba. Její autor sice není znám, nicméně identická výmalba je i v chrámu sv. Bartoloměje, proto lze uvažovat o stejném autorovi, kterým byl v případě chrámu sv. Bartoloměje malíř Jan Vysekal. V hrobce je pochována významná osobnost Kolína, člen městského zastupitelstva a městské rady Václav Perner (* 2. 10. 1817 Bratčice u Čáslavi - † 4. 1. 1887 Kolín), bratr slavného stavitele železnic Jana Pernera, a jeho žena Marie (* 4. 11. 1828 Kolín - † 24. 11. 1908 Kolín), rozená Morstadtová. Na severní straně hřbitova je hrobka rodiny Sklenářovy, kde je pohřben významný kolínský stavitel a dlouholetý starosta města Jan Sklenář (* 24. 2. 1857 - † 3. 10. 1937 Kolín) , autor mnoha staveb v blízkém okolí Kolína. V severovýchodním rohu původní hřbitovní zdi je velká hrobka rodiny Legerovy z roku 1888, kde je pohřben významný kolínský básník Karel Leger (* 21. 9 1859 Kolín – † 5. 4. 1934 Kolín). Na východní straně je monumentální hrobka kolínské mlynářské rodiny Radimských z černého leštěného mramoru od významné plzeňské kamenické dílny Jana Cingroše z roku 1899, okradená o část bronzových ozdob. Jsou zde pochovány významné osobnosti politického i kulturního života jako poslanec zemského sněmu a starosta okresu i města Kolína JUDr. Václav Radimský (* 16. 2. 1839 Čelákovice - † 25. 1. 1907 Pašinka) a jeho žena Anna, rozená Formánková (* 3. 7. 1852 - † 30. 5. 1913), Ladislav Radimský a významný rakouský i československý diplomat Vladimír Radimský (29. 2. 1880, Kolín – 1. 11. 1977 Kolín).

Ve střední části hřbitova je hrob Cecílie Jelínkové (* 5. října 1904 Kolín), označený černou deskou z leštěné žuly s podobiznou ženy a nápisem MAUTHAUSEN 26.1.1943. Byla aktivní účastnicí protinacistického sokolského odboje, ukrývala vedoucího sokolského odboje Ladislava Vaňka-Jindru a Kpt. Karla Pavlíka a byla spojkou na moravskou sokolskou odbojovpu organizaci. Zatčena byla 4. září 1942 a popravena ve věku 38 let v plynové komoře v Mauthausenu 26. ledna 1943 v 16 hodin a 15 minut.

Před centrálním křížem je hrobna kněze, kolínského děkana a básníka Václava Davídka (* 11. 12. 1889 Lipnice u Plzně - † 19. 9. 1942 Kolín). Nedaleko centrálního kříže je zajímavý náhrobek rodiny Koudelkových z roku 1886 s pomníkem v podobě pseudogotických božích muk, které nesou urny s popelem.