Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » nová farní škola

nová farní škola

Kolín, Muzea a galerie, Ostatní stavby, Školy

Na místě dnešní stavby stála gotická hřbitovní kaple sv. Jakuba Většího, vybudovaná v roce 1401 nákladem německého kazatele Mikuláše Keyla. Ta byla po svém zrušení přestavěna od 6. dubna do 12. října 1612 na novou školní budovu z popudu vážených kolínských občanů - školního inspektora a císařského rychtáře Jana Pachty z Rájova, primátora Cypriána Volyňského a bývalých primátorů Šimona Šilhánka a Daniela Hytticha. Stavbu provedl místní stavitel Jan Rudolf (syn italského stavitele Antonína z Raveny, v Kolíně usazeného), podle dochovaných zápisů byly její stěny pokryty renesančními sgrafity. Protokol z roku 1776 konstatuje, že ve škole jsou ustanoveni 4 učitelé (František Pátek, Jan Košťál, Jan Bobrovský a Jan Kotrč), navštěvuje ji 75 hochů a 20 děvčat a výuka probíhá v češtině a němčině. V roce 1789 školu navštěvovalo již 200 žáků, což bylo 77 % všech dětí školou povinných v Kolíně. Již v té době bylo zřejmé, že bude nutno školu rozšířit, plány na přístavbu byly vypracovány v roce 1791. K realizaci ale došlo až v roce 1793, kdy byla budova klasicistně upravena a rozšířena o přístavbu k jihu vybíhajícího křídla. S rozšířením došlo i ke změně dosavadní školy triviální na školu hlavní. Svému účelu sloužila až do roku 1860, kdy byla na Kutnohorském předměstí dokončena stavba nové školy (reálného gymnázia). V roce 1913 se budova, která zůstala v majetku města, stala sídlem muzea a v roce 1914 zde byla pod vlivem Národopisné výstavy českoslovanské (konané v roce 1895 v Praze) otevřena archeologická expozice, kterou uspořádal Mudr. František Dvořák. Dnes je budova v pronájmu Regionálního muzea Kolín a jako Dvořákovo muzeum pravěku slouží k instalaci dlouhodobých výstav s archeologickou tématikou. Bližší informace o právě probíhající výstavě jsou zveřejněny na stránkách muzea. V letech 2019-20 byl v rámci zpřístupnění parkánů a zahrad za chrámem sv. Bartoloměje zřízen v průjezdu z Parléřovy ulice vchod na parkány a obnovena původní empírová vrata z 1. pol. 19. století.

Jedná se o jednopatrovou dvoukřídlou budovu, jejíž křídla svírají tupý úhel. Dnes je zevně z obnaženého vyspárováného lomového kamene, starší část byla původně zdobena sgrafity. Z původní kaple pocházejí části obvodového zdiva s pozůstatky gotického portálu a vysokých lomených oken, patrných ve zdivu západní stěny. V sousedství hlavního vchodu za presbytářem chrámu sv. Bartoloměje se nacházejí originály soch římských bratří sv. Jana a sv. Pavla z roku 1764, původně umístěných na balustrádě Mariánského sloupu na Karlově náměstí a na jižní stěně k jihu vybíhajícího křídla je zavěšen barokní tepaný kříž z 18. století, pocházející z náhrobku zrušeného hřbitova u chrámu sv. Bartoloměje.