městské lapidárium
Městské lapidárium je umístěno v gotickém sklepení radnice a otevřeno bylo po vyklizení a rekonstrukci prostor sklepení 1. září 2014 zásluhou kolínského výtvarníka Pavla Rajdla. Tvoří ho dvě místnosti částečně vytesané ve skále a sklenuté valenou klenbou z lomového kamene. Obě místnosti jsou spojeny průchodem, opatřeným gotickým pískovcovým portálem s lomeným záklenkem. Stejný portál uzavírá prudké schodiště na přístupové cestě přímo z prostoru Karlova náměstí.
Uvnitř lapidária se nacházejí originály soch, nebo jejich torz, které byly za komunistického režimu odstraněny z očí veřejnosti nebo záměrně či vlivem povětrnostních vlivů poškozeny. Část jich byla uložena bez další ochrany na parkánu za chrámem sv. Bartoloměje, část se podařilo zachránit s nadějí na "lepší časy" v kamenické dílně kolínského výtvarníka Ivana Erbena.
V první místnosti jsou tyto sochy (postupně od vchodu vlevo):
- torzo sochy sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století z červeného pískovce (arkózy), která původně stávala na zděném předmostí zaniklého dřevěného mostu přes Labe spolu s protějškovou sochou sv. Judy Tadeáše (ten je dnes dnes na budově děkanství). V polovině 19. století byla socha děkanem Svobodou přemístěna do výklenku ohradní zdi u dnes již zaniklé vily "Děkanky", po jejím zboření v roce 1978 byla nejprve pohozena (při tom došlo k uražení hlavy) za hřbitovní zdí u kostela sv. Víta na Zálabí a následně byla přemístěna ke staré farní škole u chrámu sv. Bartoloměje, kde se válela do doby přemístění do lapidária;
- nárožní sokl z roku 1882 pro sochu sv. Gotharda Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
- socha sv. Gotharda z roku 1764 z kutnohorského mušlového pískovce po provedeném restaurátorském zásahu, původně součást Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
- torzo sochy sv. Pavla z roku 1764 z kutnohorského mušlového pískovce, původně součást Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
- nárožní sokl z roku 1882 pro sochu sv. Pavla Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
- socha Panny Marie Immaculaty s původní koryntskou hlavicí z roku 1682 z kutnohorského vápence, původně součást Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
- nárožní sokl z roku 1882 pro sochu sv. Jana Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
- torzo sochy sv. Jana z roku 1764 z kutnohorského mušlového pískovce, původně součást Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
- torzo sochy sv. Floriána z roku 1764 z kutnohorského mušlového pískovce, původně součást Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
- nárožní sokl z roku 1882 pro sochu sv. Floriána Mariánského sloupu na Karlově náměstí.
V druhé místnosti jsou tyto sochy (postupně od průchodu vlevo):
- torzo sochy Panny Marie z 2. poloviny 18. století z červeného pískovce (arkózy), která pochází ze zaniklého sousoší Kalvárie na Zálabí;
- část mramorového náhrobku se znakem Žerotínů z 2. poloviny 16. století, původně v chrámu sv. Bartoloměje;
- socha sv. Václava z 2. poloviny 17. století (1682?) z kutnohorského mušlového vápence. Jedná se pravděpodobně o sochu, která stála původně na Karlově náměstí do doby, než byl na jejím místě postaven Mariánský sloup v roce 1682 nebo o sochu, umístěnou v průčelí již zaniklých masných krámů v Kouřimské ulici. Do roku 2004 byla socha druhotně umístěna na pilíři vrat děkanství v Parléřově ulici. Socha zobrazuje stojícího světce s knížecí korunou na hlavě, oblečeného do historizujícího kostýmu renesančního typu s krátkými španělskými nohavicemi a dlouhým pláštěm. Přes značné poškození se jedná o jednu z nejkvalitnějších vrcholně barokních sochařských památek Kolínska;
- socha sv. Floriána z 18. století z kutnohorského mušlového pískovce, původně byla umístěna v průčelí domu čp. 71 U černého kříže na Karlově náměstí. Hlava je novodobá, zhotovená z hořického pískovce;
- socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století, zhotovená z pískovce. Do lapidária byla přenesena z parkánu za chrámem sv. Bartoloměje, kam byla v 80. letech 20. století přenesena z Prahy bratry Kamarýtovými;
- socha sv. Josefa z pol. 18. století, původně v průčelí domu čp. 91 na Karlově náměstí v Kolíně;
- socha sv. Zikmunda z pol. 18. století, původně v průčelí domu čp. 91 na Karlově náměstí v Kolíně.
Lapidárium je přístupné zdarma, klíče si lze vyzvednout na podatelně Městského úřadu nebo u přepážky Městského informačního centra (MIC) v ulici Na Hradbách ve standardní otevírací době obou institucí.
Prohlášení za památku
Radnice byla v roce 1963 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 26365/2–740.
Socha sv. Václava byla jako součást děkanství zapsána 31. 12. 1965 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17688/2–741.
Fotogalerie
Mapa
Poloha
Městské lapidárium se nachází v gotickém sklepení radnice na Karlově náměstí.
GPS: 50°1'43.375"N, 15°12'3.241"E
Přístupnost
Přístupné/vstupné
V tomto městě ještě naleznete