Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » městské hradby

městské hradby

Kolín, Hrady a opevnění, Opevnění

Úsek městských hradeb na Bartolomějském návrší je národní kulturní památkou.

Městské opevnění v Kolíně bylo budováno na základě přímé instrukce krále Přemysla Otakara II., jak je uvedeno v listině z 26. října (bohužel neuvedeného roku) ve formulářové sbírce královského notáře Henrika (Jindřicha) z Isernie z doby po roce 1253. V ní panovník odpouští novému městu odvod všech daní, cel a mýta na čtyři roky, za to mají Kolínští město opevnit, přičemž tato jejich povinnost je v listině podrobně popsána takto: „Ať pak tito měšťané během řečených čtyř let vykopou kolem města příkop v takové hloubce, aby zeď, která bude postavena ze strany města ode dna městského příkopu až nahoru, měla dvacet loktů včetně parkánu (barchano), který bude nad touž zdí, a tuto zeď s parkánem ať tíž měšťané postaví kolem dokola, a ať také postaví zeď od oné části příkopu, která se nejprve ukáže těm, kdož chtějí vejít do města, ode dna příkopu až k rovnému terénu, čnícímu nahoře, ať také udělají tento příkop tak prostorný, že od horního okraje (supercilio) strany, kde bude parkán, až k hornímu okraji (supercilium) druhé strany, kde bude zeď provázená pouze zemí, bylo napříč dvacet loktů, bude-li vedena vzduchem čára napříč od této horní části, dole pak na dně tohoto příkopu bude napříč tolik loktů, kolik se bude zdát prospěšným, aby to proporčně odpovídalo horní šířce. O toto dílo ať pak dbají tak horlivě, aby během řečených čtyř let byla tato práce, jak se sluší, úplně dokončena“. Jelikož v listině z roku 1261 již dává král kolínské hradby (ovšem nevíme, zda již zcela dokončené) za vzor pro opevnění královských měst Čáslav, Vysoké Mýto, Česká Kamenice, Ústí nad Labem, Jihlava a Jaroměřice (nad Rokytnou) „… dispozice městských hradeb co do výšky a šířky má být jako u kolínských hradeb (in altum extendere et in latum, quemadmodum muri Colonienses), lze se předpokládat, že hradby byly vybudovány v rozmezí let 1253-61.

Hlavní hradební zeď vystavěná z lomového kamene (svor a rula) obíhala město po celém jeho obvodu, dosahovala šířky 2 metry a výšky 11 až 12 metrů a ukončena byla cimbuřím. Zatímco na severní straně, na skále nad Labem, byla hradba zcela rovná, na zbylých stranách měla tvar vypjatého oblouku se zaobleným jihovýchodním a jihozápadním nárožím a zpevněna byla dvanácti půlválcovými baštami. V celém tomto úseku bylo opevnění doplněno 8 až 11 metrů širokým parkánem, ukončeným 1 metr širokou vnější parkánovou zdí, vystavěnou stejným způsobem jako hlavní hradba. Před ní byl vyhlouben téměř 12 metrů široký vyzděný příkop, naplněný vodou z pramenů, před kterým byl ještě navršen val z vytěženého materiálu. Hlavní vstup do města byl od jihu třípatrovou Kouřimskou bránou (portam Gurimensem), zvanou také Poslova brána. Uzavírala Kouřimskou ulici v prostoru mezi dnešními domy čp. 113 a 13 a podle dochovaných popisů byla vyzdobena městským znakem. K západu vedla původně z města Klášterská brána (portam Claustralem), jejíž název souvisel s přilehlým klášterem dominikánů. Klášterská brána se díky začlenění do hmoty nově vzniklého hradu dochovala dodnes. Směrem na východ vedla z města Čáslavská brána (portam Czasslaviensem) později zvaná Horská, která uzavírala Kutnohorskou ulici v prostoru mezi dnešními domy čp. 41 a 54. Po požáru města v roce 1734 byla tato brána barokně přestavěna kolínským stavitelem Josefem Jedličkou. Poslední bránou v původní podobě opevnění byla Labská brána (portam Albee) zvaná také Zálabská či Vratislavská, která uzavírala východ z města na sever v Rubešově ulici, v prostoru dnešního hotelu Savoy. Od této brány vedl původně prudký sjezd k dřevěnému mostu přes Labe. Vedle těchto hlavních bran byly v hradební zdi i branky (fortny), jedna z nich byla v roce 1982 objevena za chrámem sv. Bartoloměje.

Zajímavostí kolínské městské fortifikace je vznik předsunutého opevnění na zálabské straně města v polovině 15. století, které chránilo přístup k městu a mostu přes Labe od severu. Z něho se dodnes dochovala věž Práchovna. Po roce 1505 zahájil Vojtěch z Pernštejna modernizaci městských hradeb a přestavbu hradu na zámek, přičemž došlo k začlenění Klášterské brány do hmoty vznikajícího zámeckého paláce. Protože tím byla tato brána vyřazena z komunikačního systému města, byla na západním konci dnešní Pražské ulice, končící původně na křižovatce s ulicemi Na Hradbách a Kovářskou, proražena Nová brána (portam Nuova), zvaná též Pražská brána (portam Pragensem). Hlavní vnitřní hradba byla doplněna střílnami, pro použití nových palných zbraní, a vnější parkánovou zeď po obvodu doplnily tři polokruhové bašty. Když pak v roce 1595 hradby poničil dlouhotrvající déšť, byly sice ještě provizorně opraveny, ale již jim nebyla věnována taková pozornost, jako v minulosti. Parkány postupně zarůstaly trávou a křovinami, které kolínští měšťané spásali kozami, což vyvolávalo posměšky obyvatel okolních měst a obcí, že Kolíňanům kozy hlídají hradby. Proto byl vydán zákaz pasení koz na parkánech, o čemž se dochoval zápis v radní knize z 23. května 1603. V roce 1778 obhlédla městské opevnění odborná komise, která doporučila některé úpravy, jako třeba zazdění oken, proražených po přistavění domů k hradbě, a odklizení odpadků, které obyvatelé vyhazovali do parkánů a příkopu. Při velkém požáru města v roce 1796 byly poničeny všechny brány i celé části opevnění, které od té doby chátraly. Když v roce 1829 hrozila sesutím hradba u Nové (Pražské) brány, bylo rozhodnuto o odstranění zdi i celé brány, což provedli stavitelé Antonín Degenhart a Josef Douša. Následovalo v roce 1842 zboření brány Labské (Vratislavské) a v roce 1843 i bran Horské a Kouřimské, což provedli stavitelé Jan Veletovský a Jakub Mendl. V souvislosti s výstavbou železnice v letech 1842-44 byla odstraněna hradba na celé severní straně spolu s Podzámeckou baštou a vodárenskou věží; vyzískaný kámen byl vzápětí druhotně použit pro tarasy na zpevnění svahu nad tratí. V roce 1980 pak byla bohužel zbořena hradba mezi areálem zámku a Pražskou ulicí poté, co Ministerstvo kultury zrušilo na žádost Odboru výstavby Městského národního výboru Kolín památkovou ochranu tohoto úseku opevnění. Část hradeb mezi ulicemi Kouřimská a Na Valech byla opravena a zpevněna v letech 1998-2000. Zásadní opravy se dočkal nejlépe dochovaný úsek hradeb na Bartolomějském návrší v letech 2017-20.

Do dnešní doby se z městského opevnění zachovaly v obvodu historického jádra města pouze jeho torzální části. V hmotě Žerotínského paláce zámku se dodnes dochovala raně gotická Klášterská brána**, která je tak jedinou dochovanou bránou kolínského opevnění (potvrzeno bylo stavebně-historickým průzkumem v roce 2003). Další úsek opevnění se dochoval v ulici Na Valech, kde je dobře pozorovatelný hradební příkop ve své původní hloubce (zastavěný ovšem po roce 1843), vnější hradba s polokruhovou baštou z 16. století (v roce 2024 odkoupenou do majetku města Kolín, které připraví její rekonstrukci a zpřístupnění) a na ní navazující parkán*, na kterém byl v roce 2012 obnoven městem Kolín "Vinohrad souznění". Tato část parkánu s vinohradem a baštou (po opravě) je přístupná v rámci prohlídek synagogy (vstup z ulice Na Hradbách). Mezi ulicemi Na Valech a Kouřimskou se dochovaly v zadních traktech domů úseky hlavní hradební zdi, místy ve své původní výšce, se zazděnými střílnami z 16. století. Nejzajímavější a nejhodnotnější část opevnění se dochovala na tzv. Bartolomějském návrší v okolí chrámu sv. Bartoloměje mezi ulicemi Kouřimskou a Kutnohorskou, kde se prakticky v původní podobě zachovala hlavní hradba, parkán i parkánová hradba**. V hlavní hradbě se se dochovaly v úplnosti dvě raně gotické bašty ze 13. století (do jedné byla již ve středověku vestavěna stará farní škola a do druhé, nárožní bašty, byla vestavěna barokní kostnice) a jedna částečně dochovaná bašta v zadním traktu domu čp. 39 v Parléřově ulici. První zprávy o opravě hradeb v těchto místech (zvaných v té době „Děkanské parkány“) máme z roku 1817, kdy vyvalenou hradbu opravil na náklady města kolínský stavitel Jan Petržílka, v roce 1844 byly při další opravě pokryty na horní ploše kamennými deskami proti zatékání dešťové vody. V následujících letech se vedly debaty o zbourání hradeb v těchto místech (i o zbourání kostnice), aby se ještě více otevřel pohled na chrám sv. Bartoloměje. Těmto snahám čelil tehdejší děkan Jan Nepomuk Svoboda, který nechal v letech 1877-78 tuto část hradeb upravit vlastním nákladem za částku 1660 zlatých a 65 krejcarů na farní zahradu. To dokládá pískovcová deska s nápisem: L. P. 1878 DAL JAN SVOBODA DĚKAN VELKÝM NÁKLADEM NA PARKÁNY ZEMI VRSTVU NAVÉZT, TERASY [---] VODOVODEM OPATŘIT, STROMY OVOCNÝMI OSÁZET, HRADBY OPRAVIT, umístěná na východní straně hlavní hradby za kostnicí. V letech 2017-20 byl úsek hradeb na Bartolomějském návrší revitalizován péčí města Kolína a Římskokatolické farnosti Kolín, slavnostně byl předán veřejnosti k užívání 20. září 2020 v rámci Dnů evropského dědictví (EHD).

Ve veřejnosti volně přístupných prostorách Bartolomějského návrší jsou prezentovány nejen městské hradby, ale také několik fragmentů z bývalého pohřebiště kolem chrámu sv. Bartoloměje, například fragment mramorového náhrobku kolínského rychtáře Jana Pachty z Rájova († 12. 11. 1608) a dvě části náhrobku kolínského děkana Matouše Červa († 1570) na hradební zdi mezi kostnicí a starou farní školou nebo kovaný barokní kříž na jižní stěně nové farní školy, a celá řada druhotně použitých středověkých kamenných detailů (konzoly, svorníky atd.) ze stavby chrámu sv. Bartoloměje.

Prohlášení za památku

Městské opevnění v Kolíně bylo zapsáno 3. května 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 31870/2–739, jeho část byla spolu s ostatními stavbami na Bartolomějském návrší (chrámem sv. Bartoloměje, zvonicí, kostnicí a starou farní školou) prohlášena nařízením vlády ČR č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 za Národní kulturní památku.

Zdroj informací

Schneider J.: Ročenka města Kolína a okresu. Nákladem města Kolína, 1941.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, Praha 1978.

Okolí Prahy východ. 1. vyd. Vydalo nakladatelství Olympia, Praha 1989.

Kuča K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Díl 3. Vydalo nakladatelství Libri, Praha 1998.

Patrný M.: Hlavní městská hradba, parkánová hradba, parkán a bývalý hřbitov při kostele sv. Bartoloměje. Aktualizace nedestruktivního stavebně historického průzkumu. Kolín 2018-19.