Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » Městské divadlo

Městské divadlo

Kolín, Muzea a galerie, Ostatní stavby, Divadla, sokolovny a spolkové domy

Městské divadlo v Kolíně je jednou z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb československé meziválečné divadelní architektury a posledním dílem architekta Jindřicha Freiwalda v Kolíně.

Divadlo v Kolíně do roku 1938

Kolínští ochotníci i členové kočovných společností hráli už ve třicátých letech 19. století na zámku, od roku 1843 pak fungovalo stálé jeviště v domě U tří korun v Kutnohorské ulici. První divadlo pro 500 diváků bylo v Kolíně otevřeno 16. prosince 1860 v budově gymnázia (dnes tělocvična obchodní akademie), jelikož mu ale chyběly nouzové východy, z bezpečnostních důvodů bylo v roce 1881 uzavřeno. Divadelní představení se nouzově přestěhovala do místní sokolovny, proto bylo už v roce 1883 z členů několika kolínských ochotnických spolků ustanoveno Družstvo pro postavení divadla. Jeho aktivity však v roce 1892 načas utlumilo otevření divadelního sálu Adolfa Richtera na Zámecké, ale k opětovné činnosti ho probudil požár Zámecké v roce 1911. Nicméně od té doby neměl Kolín stálou divadelní scénu a družstvo si vytyčilo cíl, že základní kámen nového divadla položí nejpozději u příležitosti 50. výročí svého založení v roce 1933. Pro stavbu divadla byl zakoupen tzv. Markusův dvůr na Pražském předměstí (u dnešního náměstí Republiky) a jelikož se na stavbu velmi spěchalo, byl bez soutěže vybrán zkušený architekt Jindřich Freiwald, aby vypracoval architektonický návrh. Ten skutečně předložil několik variant divadla na tomto místě, osud tomu ale nakonec chtěl, že v roce 1936 bylo definitivně rozhodnuto o stavbě divadla na současném místě v Kutnohorské ulici.

Historie divadla

Architekt Freiwald tedy urychleně vypracoval nové plány určené pro nové staveniště, s ohledem na jeho charakter a snad i kvůli časové tísni opustil zamýšlený reformně-progresivní půdorys, připravovaný pro náměstí Republiky, a vrátil se ke svému osvědčenému obdélnému schématu, které si vyzkoušel už na svých předchozích divadelních stavbách (Hronov, Chrudim). Slavnost položení základního kamene (dnes je v interiéru divadla) s nápisem "Kolín sobě" dne 28. září 1937 sice poznamenala nedávná smrt T. G. Masaryka a státní smutek, ale první výkop přesto proběhl 28. listopadu, takže dlouho očekávaná stavba mohla začít. V letech 1937-38 ji prováděla místní stavební firma Hátle a Jandák a nové divadlo bylo po menším zpoždění oproti plánu otevřeno 12. listopadu 1939, kdy ochotnický spolek Tyl sehrál na novém jevišti právě Tylova Strakonického dudáka. Od roku 1948, kdy byl v Kolíně založen stálý divadelní soubor, neslo divadlo název Městské a oblastní divadlo v Kolíně, od roku 1958 to bylo Krajské divadlo Kolín. Za jeho éry došlo k první větší modernizaci divadla v letech 1984-87 podle projektu architekta Miroslava Řepy. Stálá scéna byla zrušena k 31. prosinci 1992 a od roku 1993, kdy se divadlo znovu stalo majetkem města, je to opět Městské divadlo Kolín. V roce 2023 proběhla rekonstrukce fasád divadla podle návrhu renomovaného studia Masák & Partners, která po odstarnění nevhodných pozdějších úprav vrátila stavbě původní funkcionalistický vzhled.

Architektura divadla

Divadlo je postaveno ve funkcionalistickém slohu na obdélném půdorysu se vstupním průčelím obráceným k severu do Kutnohorské ulice a boční, průčelím do ulice Smetanovy. Ze základního hranolu budovy vystupují jen menší hranolové rizality a hmota provaziště. Elegantní pravoúhlý rastr fasád, oken a dveří zjemňují válcové dříky sloupů v průčelí, malá kruhová okénka po stranách vstupního rizalitu a kruhy opakující se v dvoukřídlých dveřích. Schodiště osvětlují průběžná vysoká okna, okna na boční fasádě jsou sestavena do pásů členěných pískovcovými deskami. Stěny budovy mají jednobarevnou omítku, kterou na převýšené části vstupního rizalitu nad korunní římsou a na hranolu provaziště, doplňují plochy režného zdiva a na boční stěně mezi okny obklady z pískovce. Monumentální vstupní průčelí se zvedá nad několika stupni předsunutého schodiště a je charakteristické čtveřicí vysokých válcových sloupů, odkazujících na inspiraci v antice, nad kterými autor plánoval umístit sochy, které považoval za součást architektury divadla. Tehdejšímu Divadelnímu družstvu Kolín dokonce navrhl oslovit sochaře Rudolfa Saudka a Vladimíra Jana Hnízda, mezi kterými by byla provedena užší soutěž. Divadlo bylo nakonec z finančních důvodů otevřeno bez sochařské výzdoby, nicméně nicméně se závazkem, který roku 1948 přešel na město Kolín, o jejich doplnění. Teprve v roce 1954 dorazila do divadla zásilka čtyř terakotových modelů soch můz od akademického sochaře Václava Vokálka, k realizaci vlastních soch ale bohužel již nikdy nedošlo. Zmíněné modely později skončily deponované v Kouřimi, odkud se poničené v roce 1997 vrátily zásluhou ředitele divadla Luboše Růžičky zpět a v lednu roku 2023 byly v interiéru muzea instalovány. Pás hladké omítky lemuje vpadlou obdélnou plochu, ve které je mezi sloupy umístěna trojice vstupů a trojice obdélných oken v patře. Horní část průčelí nad římsou tvoří úzký pás režného zdiva.

Interiér divadla

Z vestibulu s pokladnou se po několika schodech vstupuje trojicí dvoukřídlých dveří s prosklenými kruhy do spodního foyeru, který ze třech stran obklopuje hlediště. Pamětní deska v čele připomíná rekonstrukci divadla v osmdesátých letech 20. století. Foyer v patře je řešený stejně jako v přízemí, v obou těchto prostorách se zachovala část původního vybavení i teracová podlaha. Hlediště má rozměry 15 x 18 metrů a kapacitu 480 míst k sezení (s přístavky 520). Strop zdobí obraz "Český genius" od profesora Josefa Sejpka z roku 1939, v jehož lemu jsou vsazeny 342 žárovky (efektní řešení má tu nevýhodu, že žárovky nejsou odnikud přístupné a je tedy složité je vyměňovat). Jeviště se do hlediště otevírá portálem o rozměrech 5,5 × 9,5 m, který je několikrát odstupňovaný se zaoblenými rohy. V rámu nad portálem je nápis Nám i budoucím. V budově se dochovala část původního vybavení a technické prostory, z nichž za zmínku stojí kotelna s částí pozoruhodného původního zařízení k topení a klimatizaci. Okna s leptanými obrazy jsou od sklářského výtvarníka Miroslava Janků a byla osazena v roce 1949. Oponu o rozměrech 2200 x 700 cm z roku 1988 tvoří abstraktní tapiserie z Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí (původně bylo divadlo vybaveno oponou navrženou Jindřichem Freiwaldem, poté dočasně v letech 1951-54 oponou s obrazem od Ludvíka Vacátka a následně až do roku 1988 opět původní Freiealdovou oponou, jejich další osud ale není znám). Ve foyeru divadla v 1. patře (proti kavárně) byly v lednu 2023 instalovány čtyři terakotové sochy můz, určené původně pro fasádu divadla, podle návrhu městského architekta Davida Mateáska. Instalaci doplnil velký obraz od kolínského výtvarníka Petra Černého s vyobrazením původně zamýšlené podoby vstupního průčelí divadla se sochami.

Městská galerie

Dne 25. února 2013 byla ve 2. patře divadla otevřena Městská galerie na místě bývalé zkušebny a pozdější studiové scény, upravené podle návrhu architekta Davida Vávry. Divadlo se tak vrátilo k původnímu Freiwaldově konceptu, který počítal s výstavní síní v druhém nadzemním podlaží. Městská galerie je přístupná v době konání výstav středa – neděle 10.00 – 13.00 hod. a 14.00 – 17.00 hod., pondělí a úterý pouze pro předem objednané skupiny a školy. Vstupné plné 30 Kč, vstupné snížené 5 Kč (děti a mládež do 18 let, studenti, ZTP a ZTP/P).

Divadelní klub Scapino

Dne 30. září 2014 byl v podzemí divadla otevřen divadelní klub Scapino podle návrhu architekta Davida Vávry. Vedle barové části vznikl sál s pódiem určený k hudebním vystoupením a k představením divadel malých forem.

Divadlo slouží k pořádání pravidelných kulturních akcí.

Prohlášení za památku

Městské divadlo v Kolíně není památkově chráněné.

Zdroj informací

Javorin A.: Divadla a divadelní sály v českých krajích I, str. 91 - 93. Praha 1949

Zubíková K.: Architektura a urbanismus města Kolína 1850–1950, diplomová práce. str. 121 - 125. Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc 2004

Databáze divadel