Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » kostel sv. Jana Křtitele

kostel sv. Jana Křtitele

Kolín, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Komplex kostela sv. Jana Křtitele se špitálem patří mezi nejstarší památky města, protože pochází již z konce 13. nebo počátku 14. století. První písemná zmínka pochází z roku 1359, kdy kostelu věnoval na záduší dvě kopy grošů kutnohorský zlatník Bernard Eisengraber. Pozdně gotické úpravy proběhly v roce 1589 a když potom zpustl v třicetileté válce, byl postupně opraven nákladem kolínských měšťanů Daniela Hytticha v roce 1652, Řehoře Šuberta v roce 1665 a roce 1665 rytíře Jana Baraliče. do dnešní podoby byl nakonec přestavěn pozdně barokně v roce 1747. Drobné úpravy proběhly i v letech 1861, 1912 a 1936, a nakonec v roce 1952 pro potřeby pravoslavné církve. V letech 2015-17 byla vyměněna střešní krytina, v letech 2017-18 bylo opraveno západní průčelí a v letech 2019-20 pak i zbylé fasády kostela

Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým čtvercovým presbytářem, nad nímž se původně tyčila hranolová chórová věž, později snesená při barokní přestavbě (zachycena je ještě na vedutě města ze 17. století). V západní stěně je barokní pravoúhlý vstupní portál s původními dubovými dveřmi, nad kterými se zvedá dvojposchoďový barokní štít se dvěma dekorativními obelisky a nikou lemovanou šambránou, ve které je socha sv. Jana Křtitele. Západní průčelí vrcholí tepaným křížem z 19. století. Fasády celé stavby člení lizénové rámce a dokola obíhá prifilovaná okapová římsa, v západním průčelí kryta prejzovou stříškou. Loď je prolomena v severní i jižní stěně barokními okny (v severní stěně tři, v jižní stěně dvě) segmentově ukončenými, lemovanými šambránami s uchy, v jižní stěně je dále gotický profilovaný portál s lomeným záklenkem. Východní a severní stěna presbytáře je prolomena gotickými hrotitými okny, ve východní stěně s dvojdílnou gotickou kamennou kružbou, severní okno je zazděné.

Presbytář je sklenut na jehlancové konzoly jedním polem gotické křížové klenby s žebry klínového profilu, na severní stěně kruchty jsou zbytky zazděného gotického okna. Presbytář se do lodi otevírá lomeným vítězným obloukem se skoseným ostěním. Loď je sklenuta barokní plackovou klenbou na pasech, kterou pokrývá cyklus nástěnných rokokových maleb z roku 1747, restaurovaných v roce 1936 Jiřím Jelínkem z Prahy. Výjevy představují andělský chór (nad kruchtou) a scény z legendy o sv. Janu Křtiteli (Svatý Jan Křtitel před Herodem, Hostina Herodova se stětím sv. Jana Křtitele).

V interiéru kostela se dochoval zajímavý soubor uměleckých památek**, převážně z 18. století. Velmi kvalitní je Křížová cesta z let 1759–60, přenesená sem z chrámu sv. Bartoloměje, zajímavá barokní kazatelna z roku 1715 od kutnohorského řezbáře z okruhu Františka Martina Ketterbauera a hodnotný hlavní oltář z roku 1747 od Richarda Jiřího Práchnera. Rámový rokokový oltář se soudobým obrazem sv. Jana Křtitele, po stranách stojí sochy sv. Anny a sv. Jáchyma, držícího desku s hebrejským nápisem. Oltář je dnes ukryt za ikonostasem z roku 1952, který je po celé šířce lodi před triumfálním obloukem.

Kostel náleží svým uspořádáním do skupiny chrámových staveb s chórovou věží, které vznikaly na Kolínsku na přelomu 13. a 14. století. Obklopuje ho bývalý hřbitov, který byl zrušen v roce 1882; obelisk označuje hromadný hrob pruských vojáků z Prusko-rakouské války v roce 1866.

Duchovním správcem je Mgr. Zoran Drenovac, bohoslužby se v chrámu konají každou neděli v 10:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Jana Křtitele byl s areálem a špitálem 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 16701/2–737.