Cesty a památky
kostel Církve československé husitské
Kolín, Kostely, synagogy a modlitebny, Modlitebny
Místo pro stavbu kostela Církve československé (v roce 1971 přejmenované na současný název Církev československá husitská) darovala náboženské obci z iniciativy jejího třetího faráře JUC. Jana Amose Tabacha městská rada svým usnesením ze dne 20. dubna 1927 a vypracováním návrhu na jeho stavbu byl pověřen architekt František Potůček. Jeho návrhy ale městská rada dvakrát zamítla, a tak se nakonec rozhodla oslovit Ing. arch. Vladimíra Walenfelse z Prahy, jehož návrh, který je autorův nejkvalitnější samostatně vypracovaný projekt, byl přijat. Základní kámen byl položen 28. června 1931 za účasti východočeského biskupa Stanislava Korduleho a během 10 měsíců od srpna téhož roku do června 1932 byl kolínskou stavební firmou Josefa Záruby postaven monumentální funkcionalistický kostel v podobě holubice se složenými křídly, která je připravena vzlétnout. První bohoslužba se konala 12. června 1932 za účasti více než deseti tisíc lidí. V roce 1936 byl v kostele zbudován zasklený výklenek s prstí z italských, ruských a francouzských legionářských bojišť Doss Alto, Zborov a Terron, v roce 1949 přibyla prsť z míst, kde umírali Češi za 2. světové války (Terezín, Lidice, Dukla). V roce 1992 proběhla generální oprava stavby.
Orientovaný kostel, jehož pravoúhlé, objemově jasně definované západní vstupní průčelí, je zvýrazněno štíhlou, 27 metrů vysokou hranolovou věží, ukončenou husitským sluncem s kalichem. V přízemí věže je umístěn hlavní vstup do kostela, vymezený rovnou markýzou. Pravoúhlá silueta průčelí se směrem k východu mění ve svažující se hmotu lodě, jejíž část pod křivkou střechy (složená křídla) se téměř zcela odhmotňuje seskupením prosklených okenních tabulí s pravidelným síťovým rastrem. Na východě kostelní průčelí ukončuje parapet terasy v podobě rovného překladu, na jihovýchodním nároží je ke kostelu připojena přízemní krychlová budova sboru s farou a terasou.
Obdélná vnitřní síň o rozměrech 17 x 12 metrů má mušlovitou klenbu, která postupně stoupá od kněžiště (výška 5 metrů) nad kůr (do výšky 12 metrů), jakoby vzhůru k nebesům. Polopropustné sklo oken v interiéru pak vytváří mystické světelné efekty (dojem nekonečného prostoru) a postupně se zvyšující strop si pohrává se zajímavou akustikou chrámové lodi. Východní stěnu kněžiště tvoří po celé délce polychromované okno s vitrážovými obrazy Krista, Mistra Jana Husa a Jana Ámose Komenského. Za vstupními dveřmi do sboru je předsíň s kolumbáriem, která zároveň slouží i jako obřadní síň. Je zde rovněž umístěna pamětní deska Jana Evangelisty Parkána. V severozápadním rohu je schodiště na kostelní kůr, který může pojmout až sto osob. Z kůru je vstup do věže, na jejíchž schodech jsou rovněž místa pro uložení uren.
Zařízení kostela je jednoduché, současné se stavbou, dvoumanuálové varhany s třiadvaceti rejstříky jsou z roku 1954 a zhotovilo je kutnohorské výrobní družstvo Organa a nahradily původní varhany, které byly převezeny do Husova sboru v Týnci nad Labem. Křišťálové lustry byly instalovány v roce 1992, křtitelnice a svícen z bílého mramoru v presbytáři jsou z roku 1999. Ve věži visí tři zvony z 50. let 20. století a podle původního projektu na ní měly být umístěny světelné hodiny.
Součástí areálu je budova sboru, v jejímž přízemí je přednáškový sál se samostatným vchodem z farní budovy. Díky pěti velkým železným oknům je v sále dost světla, takže svého času sloužil i jako divadelní či koncertní sál. Na zadní stěně sálu je balkon s šedesáti sedadly. Na budovu sboru navazuje farní administrativní a obytná budova s rovnou střechou. V přízemí farní budovy byla zřízena knihovna a zasedací síň pro radu starších, používaná i pro schůze Sesterského sdružení, Jednoty mládeže a k dětským besídkám. V prvním patře obytné budovy je kancelář duchovní správy se speciálním ohnivzdorným archivem a dva byty s příslušenstvím, první pro faráře a druhý menší pro pomocného duchovního.
Prohlášení za památku
Kostel Církve československé husitské je navržen na zápis do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
Fotogalerie
Mapa
Poloha
Kostel Církve československé husitské čp. 273 stoji v městské části Kolín III v závěru rozlehlého zatravněného Husova náměstí (do roku 1949 Vinařického náměstí - pzn. podle Karla Aloise Vinařického).
GPS: 50°1'25.680"N, 15°12'13.460"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
