Barokní kaple z doby po roce 1654 (1660 ?), která včetně hřbitova, zrušeného již kolem roku 1784, sloužila potřebám sousedního chudobince (na jehož místě stojí bývalé vojenské velitelství). V roce 1839 ji nechal vlastním nákladem opravit mlynář František Vrba. V roce 1849 nechal kapli přestavět a rozšířit tehdejší kolínský kaplan a pozdější farář Jan Svoboda. Naposledy byla opravena v letech 1928-29. V listopadu roku 1940 byla kaple z příkazu německé okupační správy zbořena, dochovaly se pouze fotografie z doby krátce před její demolicí. Podle pozdějšího, nikdy nerealizovaného záměru, měla být v poválečných časech na vhodném místě postavena její kopie.
Raně barokní kaple byla jednoduchou stavbou s krátkou lodí obdélného půdorysu a užším trojbokým kněžištěm. Loď byla sklenuta valenou klenbou s výsečemi, vítězný oblouk byl zakončen převýšeným půlkruhem. Vybavení kaple pocházelo převážně z 19. století a dochovala se z něj pouze kamenná, silně zlatě polychromovaná socha* Panny Marie Sedmibolestné s mečem v srdci (dle Simeonova proroctví o meči, který probodne její srdce) z doby kolem roku 1660, dnes umístěná v budově děkanství, a zvon z 18. století, opatřený nápisem: HECEST CAMPAN A AGEBREV, dnes uložený v mezipatře nad klenotnicí ve zvonici u chrámu sv. Bartoloměje.
Kaple stávala na dnešním náměstí Republiky.
GPS: 50°1'43.420"N, 15°11'51.880"E