Cukrovar s rafinérií cukru vystavěl v letech 1868-70 majitel kolínského velkostatku František Horský z Horskýsfeldu jako druhý cukrovar v Kolíně (již v roce 1864 vznikl cukrovar akciový u nádraží). V 80. letech 19. století byl cukrovar nově vybaven 9 parními stroji o 102 koňských silách, dále 9 difuzéry o objemu 78 hektolitrů, 9 000 formami a jedním strojem na kostkový cukr. V roce 1888 byla zřízena v cukrovaru první vlečka, základ celého později vzniklého systému kolínské řepařské dráhy, kterou se do cukrovaru svážela řepa z okolních polí. Ve vedení cukrovaru pokračoval vnuk zakladatele, Adolf Richter, který ho ale v roce 1922 pronajal Čáslavské agencii, vlastnící řepné oblasti ve východních Čechách, které již nedokázal čelit. Nakonec ji i v roce 1924 cukrovar odprodal a agencie v něm záhy, již v roce 1925, nadobro zastavila provoz. V roce 1929 proběhla demolice bývalého cukrovaru a na uvolněném místě vznikla stávající tepelná elektrárna.
Po roce 1861 došlo na Kolínsku k prudkému rozvoji cukrovarnictví, neboť tehdejší soudní okresy Kouřim, Český Brod a Kolín byly jádrem české řepařské oblasti. V době řepného boomu bylo pěstování cukrovky velmi výnosné, neboť kromě cukru se z odpadní melasy vyráběl v přilehlých lihovarech i líh a z něho potom velmi žádaný uhličitan draselný (potaš).
Jouza L. a kol.: Historie a současnost podnikání na Kolínsku. Nakladatelství Městské knihy s.r.o. 1999
Cukrovar stával na břehu Labe na zálabské straně města, na jeho místě dnes stojí tepelná elektrárna.
GPS: 50°1'47.437"N, 15°12'34.576"E