Cesty a památky
Hánín - VKP
Kolín, Příroda, Významné krajinné prvky
Významný krajinný prvek (VKP) Hánín o rozloze 171,238 ha je vyhlášen k ochraně několika cenných přírodních biotopů slepých labských ramen, lomu Hánín, tůní, zbytku lužního lesa, mokřadních luk s pásy rákosin a břehovým porostem a archeologické lokality.
Mokřady jsou spojovacím článkem mezi suchozemskými a vodními ekosystémy, na území VKP Hánín jsou tvořené podmáčenými lužními loukami, zbytky tůní a bahnisek a vyskytují se mezi lomem Hánín a Legerovým ramenem, mezi Ovčačkou a Štolbovkou, u Kolínských tůní a ve východní části oploceného ochranného pásma vodních zdrojů.
Lužní les na území VKP Hánín je dochován pouze jako fragment tzv. tvrdého (s ojedinělými záplavami) dubojilmového luhu o velmi malé rozloze na jihovýchodním konci lesíka s oploceným vodohospodářským areálem a v okolí slepých ramen Ovčačka, Štolbovka a Kolínské tůně. Pozůstatkem po tzv. měkkém luhu (trvale zaplavené území) jsou zde porosty vrby bílé (Salix alba) mezi lomem Hánín a Legerovým ramenem. V bylinném patře se zde vyskytuje česnek medvědí (Allium ursinum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a dymnivka dutá (Corydalis cava). Z chráněných rostlin se zde vzácně vyskytují dvě orchideje rodu kruštík - kruštík polabský (Epipactis albensis) a kruštík širokolistý (Epipactis helleborine).
Slepá říční ramena a tůně obvykle vznikají přirozenou cestou, ta na území VKP Hánín (zde místně zvaná „labišťata“) ale vděčí za svůj vznik regulaci a splavnění tohoto úseku Labe v letech 1913–27. Jedná se o Legerovo rameno s rozlohou 6,8 ha, Ovčačku s rozlohou 2,2 ha, Štolbovku s rozlohou 0,8 ha a Kolínské tůně (dříve zvané Staré Labe) s rozlohou 4,0748 ha.
Louky jsou na území VKP Hánín nejrozsáhlejšími společenstvy, díky pravidelnému kosení s druhově bohatou luční vegetací a výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.
Lom Hánín otevřel významný železniční podnikatel Michael Bisztak po polovině 19. století v souvislosti s potřebou kamene na stavbu severozápadní dráhy a druhého kolínského nádraží, nejintenzivnější těžba zde probíhala kolem roku 1870. V roce 1925 okolní pozemky i lom od potomků Michaela Bisztaka odkoupil František Kratochvíl a po něm zde od roku 1931 lom provozoval jeho syn Josef. V této době se vytěžený kámen používal při regulačních pracích na Labi pro potřeby firmy Kapsa a Müller. Kámen z hánínského lomu (amfibolit, rula, svor) se také používal k dláždění kolínských chodníků známými mozaikami. Po odstřelu v roce 1950 se lom zatopil spodní vodou, hloubka vody se pohybuje od 15 do 30 metrů a vodní hladina zaujímá plochu 0,7 ha. V sousedství lomu stojí bývalý strážní domek z roku 1872, upravený na obytné stavení, dnes po přestavbě v 90. letech 20. století. V současnosti lom není přístupný veřejnosti.
Legerova alej, tvořená řadou vzrostlých topolů, vedla do vykácení v roce 2003 od železničního mostu až k lomu Hánín. Pojmenována byla v roce 1939 po spisovateli Karlu Legerovi, přezdívaném "básník Polabí".
V areálu VKP se nachází významná archeologická lokalita hradište Hánín, Třídvorská (očarovaná) hájovna a zvláště chráněné území - přírodní památka Kolínské tůně.
Prohlášení za památku
Významný krajinný prvek (VKP) je vyhlášen ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 3, písm b), registrován byl zápisem do seznamu VKP Obecního úřadu obce s rozšířenou působností Kolín dne 26. srpna 1999.
Fotogalerie
Zdroj informací
Neřoldová L., Rus I.: Hánín, Průvodce po přírodních lokalitách Kolínska. Vydal MÚ Kolín 2007.
Kůrka A., Pejša J., Rus I., Vonička P.: Hánín, Průvodce po přírodních lokalitách Kolínska. Vydal MÚ Kolín 2016.
Mapa
Poloha
VKP Hánín se rozkládá v nadmořské výšce 194 - 196 metrů a leží jihovýchodně od Kolína na pravém břehu Labe. Okolo prochází modrá turistická značka Kolín – Žehuň a Labská cyklotrasa.
GPS: 50°1'31.160"N, 15°13'38.550"E
Přístupnost
Volně přístupné
