Cesty a památky
gymnázium
Kolín, Ostatní stavby, Školy
V květnu roku 1915 se zastupitelstvo města Kolín rozhodlo o rozšíření budovy původní Obchodní akademie v ulici Na Hradbách, ale po přehodnocení usnesení s ohledem na události konce 1. světové války a vyhlášení Československa, bylo rozhodnuto o stavbě zcela nové školy. Na vypracování plánů byla vypsána v roce 1922 architektonická soutěž, ke které byli vyzváni architekti Jindřich Freiwald, Oldřich Liska a profesor na Zemské odborné a řemeslné škole v Kolíně Jan Mayer. K realizaci byl vybrán projekt Jana Mayera, na kterém spolupracoval s pražským architektem Vilémem Kvasničkou (oba byli v letech 1907–10 žáky Jana Kotěry na pražské Uměleckoprůmyslové škole).
K vlastní realizaci stavby došlo v letech 1923–25 za účasti Ing. Veletovského, architekta Holého a stavitelů Kubíka a Zdeňka Koudelky. Realizace železobetonové věže byla svěřena specializované firmě Ing. B. Hollmanna a spol. a je zajímavé, že její výsledná podoba není doložena na žádném návrhu (zřejmě byla vytvořena až při vlastní stavbě). Škola byla slavnostně otevřena 2. února 1925, za symbolické dokončení prací lze ale považovat až 30. červenec 1925, kdy byly na věž osazeny hodiny. K prvnímu rozšíření školy došlo v letech 1937-38, kdy byla přistavěna tělocvična. Po vyhlášení všeobecné mobilizace 23. září 1938 byla výuka krátce přerušena, kdy budovu školy preventivně zabral okresní úřad pro potřeby vojenské nemocnice, ale již v říjnu 1938 bylo vyučování obnoveno. V roce 1941 byla škola vystěhována a budovu zabral kolínský oberlandrat (= vrchní zemský rada, úřad německé okupační správy), který zde později zřídil velitelství maršála Ferdinanda Schörnera. Německé vojsko opustilo budovu 8. května 1945 a jelikož chtělo zahladit stopy o svém působení, budovu zapálilo. Požár byl sice rychlým zásahem hasičů zlikvidován, došlo však k narušení statiky věže a zničeno bylo prakticky veškeré vnitřní vybavení. Již 29. května 1945 byla budova vrácena potřebám školství, od září 1945 byla zahájena výuka ve 12 třídách nové vyšší hospodářské školy. V roce 1950 byla škola přejmenována na hospodářskou školu. Na základě výnosu Krajského národního výboru z 12. března 1953 se škola přestěhovala do budovy dnešní obchodní akademie v Kutnohorské ulici a do této budovy bylo umístěno gymnázium, které zde sídlí dodnes. V roce 2006 byla provedena generální rekonstrukce havarijního stavu věže. Od roku 2012 je vlastníkem budovy město Kolín, které v roce 2018 realizovalo generální rekonstrukci fasády a okolí školy, provedené firmou Masák & Partner s.r.o. Uvedená revitalizace navrátila škole i jejímu okolí původní podobu z 20. let 20. století.
Výjimečná, konstruktivně pojatá stavba na půdorysu protáhlého písmene H přibližně severojižního směru, která je rozčleněna do několika na sebe navazujících částí. Hlavní dvoupatrové průčelí do Žižkovy ulice člení 28 okenní os a nad něj se z nárožního vstupního rizalitu mezi podélným křídlem a vyšším severním traktem zdvíhá odlehčená železobetonová věž, ozdobená v nároží čtyřmi legionářskými puškami. Největší část souboru budov zabírají tři trakty samotného školního provozu, rovněž s dvěma nadzemními patry. Na severu se nachází o patro nižší obytná budova s byty ředitele a školníka, která je se školou propojena spojovací chodbou s terasou. Budova školy včetně obytné části je kryta valbovými střechami s plechovou krytinou (do 70. let 20. století kryté prejzy), později přistavěná tělocvična a gymnastický sál mají plochou střechu.
Fasáda je zdobena dvěma pískovcovými vázami v terase mezi školou a obytným domem a 22 sgrafitovými poli mezi okny, která navrhl a provedl Ferdinand Rubeš. Na východní straně je umístěno sgrafito nesoucí název „Československá republika obchodním středem Evropy“ s datací 1924 a signaturou autora RUBEŠ a dále pole symbolizující obchod, peněžnictví, dopravu na zemi, dopravu po vodě, a jednotlivé druhy průmyslu (zemědělský, kovodělný, textilní, chemický, sklářský a keramický). Na jižní straně budovy jsou zobrazeny obchodní národy, tedy Arméni, Arabové, Féničané, Židé, Řekové, Angličané, Rusové a Malajci. Obytný dům na severu nese mezi okny zobrazení nejrozšířenějších typů domácí a drobné průmyslové výroby (textilnictví, košíkářství, řezbářství a hrnčířství). Okno nad hlavním vchodem kryje mříž s letopočtem 1924.
Plány stavby školy dokládají i zamýšlené a nerealizované vybavení v okolí, jako je pomník před vchodem, nebo v ose dvou řad stromů při Žižkově ulici lavice a sloup s meteorologickými přístroji. V jednom z návrhů je navrženo taktéž nerealizované bohaté členění školních zahrad s květinovými partery, sochami a vodními prvky.
Mezi významné absolventy gymnázia Kolín patří například sociálnědemokrartický politik a předseda senátu JUDr. František Soukup (1871 - 1940) orientalista Bedřich Hrozný (1879 - 1952), literární kritik a překladatel Josef Mastouš (1881 - 1971), fotograf Jaromír Funke (1896 - 1945), spisovatel Otakar Štorch Marien (1897 - 1974), štábní kapitán a generál in memoriam Václav Morávek (1904 - 1942), arciopat břevnovského kláštera Jan Vojtěch Nepomuk Anastáz Opasek (1913 - 1999), hudební skaladatel Jiří Jaroch (1920 - 1986), diplomat Zdeněk Kubánek (1960), dlouholetý redaktor České televize Adam Komers (1965) atd. V chodbě přízemí se nachází pamětní deska obětem 2. světové války z řad učitelů a absolventů zdejěáí školy.
V areálu školy rostou tři památné stromy, dva javory u gymnázia a jeden maďal u gymnázia.
Prohlášení za památku
Přestože není budova Gymnázia v Kolíně zapsanou kulturní památkou, jde o velmi kvalitní dílo meziválečné moderní architektury.
Fotogalerie
Zdroj informací
Zubíková K.: Architektura a urbanismus města Kolína 1850 – 1950. Diplomová práce, FF UPA v Olomouci, Katedra Dějin umění. Olomouc 2004.
Kučerová H.: Stavební vývoj města Kolína jako prostředek realizace ambic městských elit v letech 1918 – 1939 na příkladu stavby spořitelny, divadla, obchodní akademie a sboru Církve československé. Diplomová práce, FF UK v Praze, Ústav hospodářských a sociálních dějin. Praha 2009.
Vedral. M.: Restaurátorský průzkum fasád Gymnázia v Kolíně, Kolín 2017.
Mapa
Poloha
Gymnázium čp. 162 stojí v Žižkově ulici na jižním okraji města nedaleko nemocnice.
GPS: 50°1'17.670"N, 15°11'51.440"E
Přístupnost
Nepřístupné
