Cesty a památky
Formánkovský mlýn
Kolín, Industriál, Mlýny
Mlýn se původně jmenoval Pod městskou zdí (též Podklášterský, Podhradský, Podzámecký) a je doložen poprvé v roce 1285, kdy ho král Václav II. prodal sedleckému klášteru. Klášter pak mlýn pronajímal kolínským měšťanům. V roce 1468 převedl král Jiří z Poděbrad mlýn i s vodní věží (kterou se čerpala voda z Labe) městu Kolín. V následujících staletích pak mlýn spravovali různí členové městské rady. Kolínský mlynář a také purkmistr (v letech 1852-55) Vincenc Karabáček přistavěl k mlýnu přízemní východní obytnou část. Když jeho syn Vincenc zemřel v roce 1872 bezdětný, mlýn připadl jeho sestře Františce Karabáčkové, která se provdala za kolínského statkáře a rovněž starosty (v letech 1868-90) Josefa Formánka z Červeného dvora. Za nich byla obytná část zvýšena o druhé patro a budovy mlýna sjednoceny novogotickou fasádou. Jejich dcera Anna se provdala za majitele protilehlého Podskalského mlýna - Judr. Václava Radimského (ten byl starostou města v letech 1867-68), a mlýn převzal syn Ing. Vojtěch Formánek (který byl starostou města v letech 1899 - 1902). V roce 1920 mlýn vyhořel a následně byl obnoven do původní podoby. Jeho syn Zdeněk měl za manželku Věnceslavu, rozenou Táborskou, ti si v roce 1940 přistavěli k východnímu průčelí terasu se zimní zahradou v přízemí. Rodině Formánků patří mlýn dodnes.
Rozsáhlá budova mlýna v současnosti bez využití bohužel chátrá.
Prohlášení za památku
Formánkovský mlýn není prohlášen za památku.
Fotogalerie
Zdroj informací
Klempera Josef. Vodní mlýny v Čechách. II., Příbramsko, Střední Povltaví, Sedlčansko, Voticko, Benešovsko, Vlašimsko, Posázaví, Kutnohorsko, Kolínsko a Nymbursko. 1. vyd. Praha: Libri, 2000
Mapa
Poloha
Mlýn čp. 546 stojí na levém břehu Labe, nejlepší přístup je Rybářskou ulicí od Masarykova mostu.
GPS: 50°1'47.180"N, 15°11'59.550"E
Přístupnost
Nepřístupné
