Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » Červený dvůr

Červený dvůr

Kolín, Ostatní stavby, Hospodářská zařízení a dvory

V písemných pramenech se dvůr poprvé připomíná již v roce 1490 jako majetek Zikmunda Kasalického ze Zibohlav, jehož potomci zde hospodařili do roku 1551, kdy ho koupil Jakub Horák. Od 2. poloviny 16. století se v držení dvora střídali bohatí kolínští měšťané, jako například Matouš Hozius Mýtský (1582), Pavel Kůrka (1589) nebo Jakub Drahlovský z Drahlovic (1597), který ho v roce 1598 prodal bývalému kolínskému primátoru Šimonu Šilhánkovi z Choustníka. Po něm dvůr zdědila v roce 1624 jeho vdova Anýžka z Úpy, která ho v roce 1660 odkázala svému třetímu manželovi, císařskému rychtáři Michalu Jiřímu Salajovi z Ciffery. Po něm majetek zdědila v roce 1673 jeho manželka Anna Marie Spirová, s kterou ho vyženil její nový manžel Pavel Benedikt Jindra z Orebthalu, po jehož smrti v roce 1692 se dvora ujímá jejich syn Antonín Dominik Jindry z Orebthalu a v majetku jeho potomků zůstává až do roku 1762, kdy ho jeho vnučka Anna Gretzlová prodala čáslavskému poštmistru Václavu Hablovi. Od jeho synů dvůr v roce 1781 koupil pražský sládek Václav Janovský, který zřejmě podle návrhu kolínského architekta Jana Petržilky nechal v roce 1785 provést nákladnou rokokovou přestavbu celého areálu. Po několika majetkových změnách na počátku 19. století se majetek dostal v roce 1836 do majetku Václava Formánka, jehož potomci zde půsibili až do počátku 50. let 20. století. Formánkovým se podařilo shromáždit mimořádně cennou sbírku starožitností, jejíž podstatná část byla v roce 1952 Václavem Formánkem odkázána kolínskému muzeu spolu s celým dvorem. Muzeum však bylo po krátkodobém užívání nuceno předat dvůr organizaci SVAZARM (Svaz pro spolupráci s armádou), která zde provozovala ve 2. pol. 20. století autoškolu.

Dvůr má lichoběžníkový půdorys a jeho části tvoří sýpka, stodola, chlévy, severní brána s vrátnicí a jižní brána, která přiléhá k obytné budově. Ta je jednopatrovou stavbou téměř zámeckého charakteru o pěti osách, ve vstupním průčelí doplněná balkónem na dvou korintských sloupech. Nad středem je vypjatá římsa, osazená ještě v roce 1999 sochou sv. Václava mezi dvěma anděly. Nad vikýřovými okénky jsou dvě pozdně barokní kamenné vázy z konce 18. století. Jižní (zadní) fasádu zdobí kasulové okno.

Uvnitř na schodišti byla původně hodnotná barokní mříž a mřížové dveře z 2. pol. 17. století, přenesené sem ze zrušeného kláštera ve Vilémově (u Golčova Jeníkova), později přenesené do budovy muzea ve Veigertovském domě čp. 8 na Karlově náměstí. Někdy se též dvůr nazývá jako Formánkovský nebo Horákovský.