Cesty a památky
Budilova vila
Kolín, Městské domy, Město Kolín
Ojedinělá raně funkcionalistická památka.
Budilova vila představuje výjimečný příklad stavby v přechodném stylu architektonické moderny a funkcionalismu. V letech 1928–29 byla postavena pro Ing. Václava Budila, ředitele kolínské elektrárny ESSO, podle návrhu významného architekta a jeho rodinného přítele Jaroslava Fragnera. Vila po celou dobu patří rodině Budilových a jejich potomkům, rodině Fabiánových, která se o ni na polovinu dělí s rodinou Kosinových. Vila je v současnosti prázdná a probíhá postupná renovace. Majitelé domu plánují po dokončení oprav zpřístupnění památky jako muzeum Václava Budila, Jaroslava Fragnera a moderní architektury v Kolíně.
Dům je jednopatrový obdélný kubus s částečně zapuštěným suterénem a mírně zvýšeným přízemím, ukončený plochou střechou. Jihozápadní nároží je zvýrazněno proskleným výstupkem kuchyně, ukončeným nezastřešenou letní terasou v patře, a celé vstupní průčelí na východní straně (do Bezručovy ulice) akcentuje výstupek obývacího pokoje s balkónem, kompenzovaný poměrně hluboce zapuštěnou otevřenou verandou, podepřenou v rohu sloupem. Ke vstupu do domu vede vysoké schodiště s původním trubkovým zábradlím a původní jsou také dřevěné jednokřídlé hlavní vstupní dveře. Velká obdélná okna na jižní straně jsou pravidelně rozmístěna v prvním i druhém patře vily a z vnějšku se na nich dochovaly původní dřevěné žaluzie.
Zatímco exteriér vily je pozoruhodně dochován v původní nezměněné podobě, interiér doznal ve 2. polovině 20. století dílčí stavební úpravy. V jeho vnitřním uspořádání, určeném pro vícečlennou rodinu, uplatnil Jaroslav Fragner poprvé ideologický koncept sociálního inženýrství, který stojí u základů funkcionalismu. V prvním patře se nachází celkem pět ložnic, oddělených pokojem pro hosty, což znemožňovalo souvislý průchod všemi místnostmi. Ve vstupní části je velká hala s přilehlou šatnou, která sloužila důstojnému a velkolepému uvítání hostů při příchodu do domu. Na základě přání rodiny navrhl Jaroslav Fragner rovněž veškeré vnitřní vybavení domu, které se z větší části dochovalo dodnes. Kromě různých detailů, jako jsou původní zásuvky, kliky nebo topná tělesa, to jsou i celé části nábytku (vestavěného i mobilního), zejména vybavení pracovny pana Budila. Samostatnou kapitolou je unikátní kuchyně, zařízená dle soudobého amerického vzoru (tehdy velmi populárních tzv. Taylorových zásad), ke které Fragner osobně vypracoval podrobný, několikastránkový návod na její efektivní využití.
Pozemek zahrady je obehnán původním oplocením s vysokou kamennou podezdívkou, navrženým rovněž Jaroslavem Fragnerem. Ten byl také autorem koncepce přilehlé zahrady, která byla výrazně zmenšena při stavbě průtahu Kolínem (dnešní ulice Jaselská) v letech 1965-66. Zajímavostí je domovní zvonek s originální jmenovkou pana ředitele Budila z roku 1929.
Za zmínku také stojí skutečnost, že si Václav Budil nechal na základě velké spokojenosti se stavbou tohoto domu vystavět od Jaroslava Fragnera i svou letní vilu v Kostelci nad Černými lesy.
Prohlášení za památku
Budilova vila čp. 408 je v soukromém vlastnictví rodin Fabiánovách a Kosinových, dne 23. listopadu 1987 byla zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46098/2–3436.
Fotogalerie
Zdroj informací
Havlová E., Junek J., Koukalová Š., Lukeš Z.: 100 staveb: moderní architektura Středočeského kraje. Vyd. 1. Praha 2006.
Šandová I.: Ing. Václav Budil (1890–1979). Kolín 2015.
Rusková K.: Budilova vila v Kostelci nad Černými lesy, bakalářská diplomová práce. Masarykova uneverzita, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění. Kolín 2016.
Mapa
Poloha
Budilova vila stojí na rohu Bezručovy a Jaselské ulice v Kolíně 2.
GPS: 50°1'32.655"N, 15°11'45.370"E
Přístupnost
Nepřístupné
