V roce 1491 se v Kbelu poprvé připomíná tvrz, kterou spolu se vsí koupil kutnohorský měšťan Bartoš z Prachňan. Jeho potomci vlastnili Kbel až do konce 16. století. Mezi nejvýznamnější držitele z tohoto rodu patřil bezesporu Mikuláš Dačický z Heslova, který na tvrzi sídlil v letech 1556–96. V následujících letech se v držení Kbelu vystřídali Voděradští z Hrušova, Hlaváčové z Vojenic a Hostačovští z Petrovic. V roce 1634 byla ves s tvrzí vydrancována saským vojskem a zanikla. Ves a poplužní dvůr obnovil v roce 1664 Hanuš Bedřich z Trauttmansdorfu a připojil ji k panství Červené Pečky. V roce 1739 koupil Kbel Jan Karel Náchodský z Neudorfu, který nechal při dvoře, snad na místě zaniklé tvrze, vystavět nový barokní zámek. Náchodští sídlili na zámku do roku 1876, kdy ho i s velkostatkem prodala baronka Kateřina Náchodská z Neudorfu majiteli ratbořského velkostatku Janu Frauenbergovi. Jeho potomkům pak patřil zámek až do roku 1950, kdy jim byl zabaven státem a sloužil jako byty státního statku. V 60. letech 20. století byl zámek ještě opraven, poté však přestal být udržován a v roce 1983 byl pro zchátralost zbořen.
Zámek tvořila obdélná jednopatrová budova krytá mansardovou střechou, s obdélnými okny v rámcích. Vstup byl v jižním průčelí, umístěný mimo osu, ozdobený jednoduchým profilovaným portálem s oválným okénkem v nadsvětlíku.
Na místě zámku se dochovaly haldy sutě a tři cihlové sloupy, které jsou i na fotografiích z doby před zbořením. Bývalý zámecký park je dodnes obehnán zdí z lomového kamene, která je prolomena původní vstupní bránou.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Zámek stával na jižním okraji vsi v areálu hospodářského dvora čp. 2.
GPS: 49°59'19.771"N, 15°8'46.995"E
Volně přístupné