Cesty a památky

Kolínsko » Jindice » kostel sv. Václava

kostel sv. Václava
*

Jindice, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Původně raně gotický kostel z poslední třetiny 13. století, nejpozději z doby kolem roku 1300. Poprvé je doložen v roce 1336, v roce 1350 je uveden jako farní v kouřimském děkanátu. V roce 1377 se výslovně uvádí již současné zasvěcení (ecclesia s. Wenceslai in Gindicz). Do roku 1403 vystupuje jako patron kostela vždy převor pražského kartuziánského kláštera, v roce 1418 pak Jan ze Zásmuk. Po husitských válkách fara zanikla a od té doby spadal jako filiální kostel pod faru v Solopyskách. Kostel nicméně existoval i v nadcházejícím období, ačkoliv o něm nemáme prakticky žádné zprávy. Písemná zpráva o kostele pochází například z roku 1543, kdy si Johanka Čábelická z Úšavy nechala vložit do zemských desek patronátní právo k jindickému kostelu, nebo z roku 1700, kdy se vzpomíná kostel zasvěcený sv. Václavovi. Pravděpodobně v letech 1765-68 za hraběte Jana z Kavanagh byl kostel výrazně vrcholně barokně přestavěn v zásadě do dnešní podoby, přičemž byla prodloužena loď a před západní průčelí byla představěna věž. Přestože nebyly o stavební aktivitě v tomto období dohledány žádné písemné doklady, zvonová stolice z roku 1766 dokládá, že kostel musel mít již v tomto období věž (letopočet 1808 vyrytý na zvonové stolici neznačí rok jejího pořízení). Na počátku 19. století byla k východní stěně presbytáře přistavěna nová sakristie, vzpomínaná v popisu kostela z roku 1808. Kolem roku 1820 byla věž klasicistně upravena, což dokládá půlkruhový světlík nad vstupem, dnes zazděný a ukrytý pod omítkou. V rámci úprav v roce 1839 byla sakristie zvýšena na úroveň zdiva presbytáře a závěr kostela byl opatřen novým hambalkovým krovem, celý kostel byl nově zastřešen. V roce 1859 byl kostel vymalován nákladem majitele zdejšího velkostatku Josefa Müllera a v roce 1890 nově vydlážděn. Od 70. let 20. století přestal být kostel využíván a začal chátrat, v letech 2008-09 byla provedena jeho generální rekonstrukce; vysvěcení kostela se zúčastnil v roce 2009 pražský arcibiskup a kardinál Miloslav Vlk, vysvěcení obnoveného mobiliáře se v roce 2016 zúčastnil pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka.

Jednolodní obdélný orientovaný kostel s protáhlou úzkou lodí (18,25 × 7,9 metrů), na kterou navazuje nepravidelně odsazený presbytář (na severu 14,3 metru, na jižní straně 1,1 metru) s navazující sakristií (celkový rozměr závěru kostela je 8,35 /8,00 × 5,20 metrů). Zdivo lodi je raně gotického původu, podle stavebně historického průzkumu během oprav kostela měřila tato původní loď 6,5 x 5,7 metru a na ni navazuje presbytář v délce cca 4,5 metru (jednalo se tedy o jeden z nejmenších gotických kostelů v regionu). Stěny lodi (výška 5,6 metru, síla 1,10 metru) mají hladké fasády a jsou členěny šesti segmentově ukončenými okny, presbytář i sakristie po dvojicích stejně zaklenutých oken. Loď, presbytář i sakristie jsou kryty jednotnou valbovou střechou. Před západním průčelím je hranolová jednopatrová věž o rozměru 5,30 x 5,40 metru a výšce pouhých 15,5 metru, ukončená stanovou střechou. Na severní straně lodi byl během oprav zjištěn původní gotický vstupní portál, jehož ostění bylo vyjmuto a vstup zazděn při barokní přestavbě (v interiéru mu odpovídá špaleta se zachovanými omítkami a s oblým náběhem záklenků).

Loď kostela je plochostropá s rovným, omítaným podhledem a ukončena je mělkým, v omítce naznačeným vítězným obloukem, jehož hrotitý tvar byl při barokní přestavbě osekán a nově vyzděn z cihel. Jím se otevírá do presbytáře, zaklenutého falešnou valenou klenbou na dřevěném bednění se segmentovým, ve vrcholu stlačeným profilem. V interiéru presbytáře se dochovaly zbytky náběhů středověké křížové klenby a pod omítkou byl odhalen odkládací výklenek v jižní obvodové zdi a gotické ostění okénka na východní straně. Sakristie navazuje bez odsazení na presbytář a je sklenutá českou plackou. Do západní části lodi je vložena dřevěná kruchta se složitě tvarovanou poprsnicí konvex-konkávního tvaru z doby kolem roku 1770, doplněná plným dřevěným zábradlím, nesená dvěma sloupy a přístupná po vnitřním schodišti, vloženém do přilehlého prostoru západní věže.

Ze zařízení kostela se dochovala rokoková kazatelna* z doby kolem roku 1770 (po restaurování v letech 2016-17 je znovu osazena na původní místo), pseudobarokní hlavní oltář z roku 1909 od firmy bratří Bušků ze Sychrova se starším obrazem sv. Václava z roku 1859, empírový boční oltář při jižní stěně z roku 1859 (původně hlavní olář), jehož mensu zpředu kryje obraz Zavraždění sv. Václava a křížová cesta s lavicemi z doby kolem roku 1850, věnované kostelu tehdejším majitelem zámku Josefem Müllerem. Na jižní stěně visí velký barokní obraz* Bolestné Pany Marie, kopie obrazu od Petra Pavla Rubense z 18. století od neznámého autora, přenesený do Jindic ze zrušeného Sedleckého kláštera, původně zavěšený ve hřbitovní kapli. Pod kruchtou je umístěn empírový oltář z roku 1819, zdobený zlaceným křížem a dřevěnými svícny, původně umístěný rovněž v hřbitovní kapli. V hlavním oltáři jsou uloženy cenné malované papírové epitafy (bohužel ve velmi chatrném stavu) Augustiny Müllerové († 8. 12. 1867), Josefa Müllera († 18. 4. 1890) a Rudolfa Treybala († 24. 8. 1911), původně umístěné rovněž v hřbitovní kapli. Zasklení oken s barevnými vitrážemi pochází z roku 1910 a věnovali ho manželé Treybalovi, tehdejší majitelé zámku. Na kruchtě byly původně varhany z roku 1842, nahrazené v roce 1893 současnými od kutnohorského varhanáře Antonína Mölzera. Ve zvonovém patře věže se v barokní dubové stolici z roku 1766 s druhotně uvedeným letopočtem 1808 dochoval z původní sestavy tří zvonů pouze zvon "Václav" z roku 1559, opatřený česky psaným citátem z Bible gotickou minuskulou: KDOS LAGE OCZY SWEMV A MATERZY VHASNET SWCZE GEHO PROSTRZED TEMNOSTI 15(5)9.

Filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají pouze čtvrtou neděli v měsíci od 8:00 hodin.

Prohlídku kostela si lze dopředu domluvit s paní Jitkou Vlasákovou na tel. čísle 722 070 555.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Václava je s celým areálem zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34148/2–1019.

Fotogalerie

Jindice - kostel sv. Václava, pohled od západu (2017)Jindice - kostel sv. Václava, pohled od jihu (2017)Jindice - kostel sv. Václava s kaplí (2017)Jindice - kostel sv. Václava od jihovýchodu (2010)Jindice - kostel sv. Václava od severovýchodu (2010)Jindice - kostel sv. Václava, severní fasáda (2010)Jindice - kostel sv. Václava před opravou (2007)Jindice - kostel sv. Václava, pohled z podkruchtí (2017)Jindice - kostel sv. Václava, pohled k presbytáři (2017)Jindice - kostel sv. Václava, pohled z kruchty (2017)Jindice - kostel sv. Václava, presbytář s hlavním oltářem (2017)Jindice - kostel sv. Václava, hlavní oltář sv. Václava (2017)Jindice - kostel sv. Václava, pohled na kruchtu (2017)Jindice - kostel sv. Václava, varhany (2017)Jindice - kostel sv. Václava, kazatelna po restauraci připravená k instalaci (2017)Jindice - kostel sv. Václava, původní hlavní oltář, dnes boční (2017)Jindice - kostel sv. Václava, oltář ze hřbitovní kaple Bolestné P. Marie (/20147)Jindice - kostel sv. Václava, obraz Bolestné P. Marie, původně ve hřbitovní kapli (2017)Jindice - kostel sv. Václava, obrázek křížové cesty (2017)Jindice - kostel sv. Václava, na kruchtě (2017)Jindice - kostel sv. Václava, schody do zvonového patra věže (2017)Jindice - kostel sv. Václava, letopočet na zvonové stolici (2017)Jindice - kostel sv. Václava, zvon ve veži (2017)Jindice - kostel sv. Václava, zvon ve věži, detail (2017)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha, str. 602. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Načeradská P.: Nápisy okresu Kutná Hora, str. 153. Vydal Ústav dějin umění AV ČR. Praha 2002.

Kibic K.: Průzkumy památek 1/2010, ročník 17, str. 90-106.

Vaněk V., Kibic K.: Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku, Praha 2012.

Mapa

Poloha

Kostel stojí v jižní části vsi na mírném návrší v nadmořské výšce 420 metrů.

GPS: 49°54'42.420"N, 15°5'10.330"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK