Usedlost doložená již v roce 1622 jako majetek Václava Zahradníka, po jeho smrti v roce 1678 ji získal Jiřík Kuček ze sousedních Vitic, v roce 1685 zpustlého domu ujímá místní kovář Václav Jelínek. Jeho potomci pak na statku hospodařili do roku 1740, kdy ho Jakub Jelínek prodal vitickému rychtáři Matěji Andrýskovi a ten obratem v roce 1752 prodal Janu Šmiedovi. Jeho syn Matěj majetek prodal v roce 1778 Ondřeji Craustovi, jehož potomci zde sídlili do 20. let 19. století, v roce 1838 se jako majitel uvádí Josef Bartl. V roce 1889 grunt vyženil Josef Homolka sňatkem s jeho dcerou Annou Bartlovou.
Za nich byla postavena místním zedníkem panem Chvojkou současná obytná budova s bránou. Dochoval se jeho vlastní zápis: „Já jsem musel stavět také neb jsem měl špýchary, ty byly dřevěný a malý, tak jsem na domovním stavení uďál půlštok a přistavěl kvelb a místo špýcharu pak kuchyň, pak kuchyň letní a pec na chleba, za tím komůrku pro chasu a udírnu na maso. Se zedníkem Chvojkou jsme vyřešili odtok vody do rokle za stodolu, dříve tekla po zahrádce k Smejkalovum, ale když jsem zastavěl, nemohla tam téct. Nešlo to jinak než stavět kanál, což stálo dost peněz, a ty práce. Tím jsem si od vody pomohl. Za stodolou jsem postavil zeď, dvířka a vrátka, jámu na řízky jsem zavezl, od Šmejkala jsem koupil kousek zahrady dosti těžko, zároveň s naším stavením, postavil jsem tam zeď a dával řízky do rohu na vrch, takže se pěkně na kolečku vozily. Pak jsem z bázní Boží dále hospodařil, za pomoci již dítek neb se nám narodila dcera po první Marii za dvě léta Anastazie, pak za dva po ní Marie, pak Boženka a naposled Emilie. Pak jsem dával nové podlahy do pokojíčku neb byly shnilé a též jsem pořídil žentour, dřív mlátili jsme ruční mlátičkou, to jsem se natočil. Roku 1895 jsem koupil novou čisticí mlátičku k žentouru na výstavě v Praze a k tomu nový žentour neb starý byl stojatý. Pak jsme již mlátili pohodlně, ale scházely nám větší špýchary. Též jsem kopal novou studni pod oknem u zadního pokojíku na dvoře. Sám jsem ji vykopal a pro vodu jsem těžko dělal. Hloubka byla šest metrů. Dal jsem pumpu, dřív se všechna voda nosila z návse, měli jsme radost, ale přišel suchý rok a voda se nám ztratila. Pumpu koupil Holub. Žlab jsem tam měl, ten koupil Kopřiva a studni jsme dělali s Trnkou v rokli za stodolou. Tam byly prameny, studně nebyla hluboká, ale musel jsem koupit trubky a novou železnou pumpu. Přitom jsem rozšířil chlév a kůlnu a dal nová napájedla. Teprv jsme měli pohodlí a vodu jsem zaved po trubkách do kuchyně, dal tam pumpu. To bylo ňáký pohodlí."
Vzhledem k tomu,že Homolkovi neměli mužského potomka, statek převzala v roce 1927 dcera Marie Zdeňka, provdaná v roce 1921 za Františka Benáka. Rodině Benákových byl statek v červenci 1951 znárodněn a dán k dispozici JZD Podlipan, které ukradený majetek bezplatně využívalo. Když byl statek v roce 1991 v restituci vrácen Růženě Benákové, byla větší část zbořena, na dvoře byla skládka, obytná budova byla vybydlená a bez oken. Za zbourané budovy aniza ukradené stroje nebo dobytek restituenti žádnou náhradu nedostali.
Dům čp. 8 stojí v centru obce.
GPS: 50°2'7.970"N, 14°55'13.040"E