První známý písemný doklad o existenci hradu nacházíme v listině z roku 1299, kterou král Václav IV. potvrzuje jeho převod na Dětocha z Třebelovic po předchozím držiteli, Janu Sezimovi z Hořepníka. Ten získal žíželické panství od krále Přemysla Otakara II. v roce 1260 a dá se předpokládat, že právě on je zakladatelem hradu, který byl centrem žiželického panství (ve vlastních Žiželicích není existence žádného panského sídla prokázána). Jelikož zemřel bezdětný, před svou smrtí v roce 1278 si od krále vyžádal souhlas, že veškeré jmění smí převést na svého synovce, syna své sestry, již zmíněného Dětřicha.
Hrad byl vybudován na strategicky výhodném místě na třech stranách chráněném tokem Cidliny (dnes Mlýnské Cidliny) a přilehlými bažinami, takže umělé opevnění bylo nutné především na jižní straně, kde byl hrad na výškové úrovni okolní krajiny. Zde byly vybudovány dvojité příkopy, které se plnily vodou z řeky Cidliny, a dvojité náspy. Areál hradu byl nevelký; stávala v něm pravděpodobně jen obytná budova, zatímco hospodářské příslušenství bylo umístěno mimo. Dětoch zemřel před rokem 1334 a jeho dědicem se stal Petr z Rožmberka. Za Petrova syna Oldřicha z Rožmberka se v urbáři zboží rožmberského z roku 1379 nazává Hradišťko městem. Rožmberkové na Hradišťku nesídlili a panství spravovali prostřednictvím purkrabích (např. v roce 1388 je doložen purkrabí Jaroš z Libře). V roce 1420 se Hradišťko, které tehdy patřilo jednomu z hlavních odpůrců husitství Oldřichovi z Rožmberka, vnukovi již zmíněného Oldřicha, zmocnilo pražské husitské vojsko a v průběhu husitského hnutí se Hradišťko blíže neznámým způsobem stalo majetkem Jindřicha z Vartemberka. Po jeho smrti v roce 1434 připadlo jako odúmrť králi Albrechtovi, který ho v roce 1439 daroval Kašparovi Šlikovi z Holiče a Haškovi z Valdštejna. Dalším majitelem hradu byl Hynek z Valdštejna, nejvyšší hofmistr království českého, který zemřel před rokem 1482 a jeho majetky jménem nezletilých dětí spravovala až do roku 1492 vdova Anna, rozená z Kovaně. V roce 1493 prodali Hynkovi synové Jan a Bernard z Valdštejna Hradišťko králi Vladislavovi II.
Valdštejnové na Hradišťku již téměř nepobývali a za královské vlády hrad ztratil význam a začal chátrat. V roce 1517 postoupil král Ludvík hrad Hradišťko s dvěma městečky a 15 vesnicemi jako zástavu Zdeňku Lvovi z Rožmitálu, od kterého v následujícím roce získal panství Burian Trčka z Lípy. Po něm získal v roce 1521 hradišťské panství Jan Fišic z Nabdína († 1522), který zde ještě v témže roce uskutečnil setkání rytířů Hradeckého kraje, takže hrad musel být v té době opravený a obyvatelný. Další zástavní držitelé ovšem o opravu hradu již zájem neměli, v roce 1547 Jan z Pernštejna pak zástavu vrátil králi Ferdinandovi I. Současně s tím králi prodal i sousední chlumecké panství, královská komora obě panství spojila a centrem takto vzniklého panství se stal Chlumec nad Cidlinou.
Hrad Hradišťko přestal sloužit i jako centrum samostatného statku, a tím byla jeho zkáza dovršena. V roce 1571 se v urbáři chlumeckého panství uvádí jako pustý, stály z něj jen zdi bez krovů. Okolní obyvatelstvo potom používalo kamene ze zřícenin jako stavebního materiálu, takže zbytky hradu rychle mizely. V roce 1670 se v novém urbáři chlumeckého panství uvádí již jen sklep, který později také zmizel. Jediným pozůstatkem hradu je dnes dispozice nad původním řečištěm Cidliny a nepříliš velká terénní vlna na jižní straně, upomínající na zaniklé valy.
Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Hrad stával nad Cidlinou na severním okraji obce, na jeho místě je dnes dům čp. 30.
GPS: 50°7'9.340"N, 15°25'21.170"E
Nepřístupné