Cesty a památky

Kolínsko » Horní Kruty » kostel sv. Václava

kostel sv. Václava

Horní Kruty, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Kostel sv. Václava v Horních Krutech je jednou z předních památek barokní architektury Kolínska.

Původní gotický kostel je poprvé doložen v roce 1364 jako farní, postaven byl pravděpodobně Sázavským klášterem, kterému v té době obec patřila. Po roce 1623 je doloženo chátrání kostela, obnoven byl až během barokní přestavby v letech 1740-43 realizované nákladem majitelky černokosteleckého panství Marie Terezie Savojské podle návrhu oblíbeného lichtenštejnského stavitele Tomáše Vojtěcha Budila, autora mnoha dalších staveb na zdejším panství. Nejprve byl na počátku roku 1740 starý kostel zbořen, zůstala z něj zachována pouze spodní část původní věže (dnešní sakristie, viz dále), kde se do doby dokončení stavby konaly v provizorním prostředí bohoslužby. S výkopem základů se započalo 25. dubna téhož roku a dokončený kostel byl slavnostně vysvěcen 6. října 1743. Částečná úprava, zejména však v interiérech, proběhla v letech 1879–80.

Kostel je jednolodní orientovaná obdélná stavba z s pravoúhle uzavřeným presbytářem, za kterým se na východní straně nad sakristií umístěnou v ose zdvíhá vysoká hranolová věž. Zdivo sakristie ve spodní části věže je gotického původu a pochází z původního kostela. Západní průčelí s hlavním vstupem je členěné dvojicí sdružených pilastrů, nesoucích vlys a mohutnou profilovanou římsu, jejíž střední část je segmentově zdvižena, a vrcholí trojúhelníkovitým štítem s nikou zaklenutou mušlí a vrcholící křížem. Boční fasády jsou členěny na každé straně pěti pilastry, mezi nimiž je vždy jedno kasulové okno s neúplným segmentovým frontonem a šambránami. Stejná okna jsou i na užším presbytáři.

Obdélná loď (vnitřní rozměry 23,07 x 11,5 metru) je sklenuta valenou klenbou s lunetami, oddělenými pasy, nesoucími zdvojené pilastry. V západní části lodi je zděná kruchta, podklenutá valeně. Stěny jsou na jižní i severní stěně prolomeny po třech oknech, pod kterými jsou mělké kaplové niky. Za půlkruhovým triumfálním obloukem je obdélníkový presbytář (vnitřní rozměry 4,85 x 8,5 metru), sklenutý obdélnou plochou kupolí s vydutými pendativy, dosedajícími na zdvojené pilastry v rozích. Čtvercová sakristie je sklenuta gotickou křížovou klenbou bez žeber.

Zařízení kostela je většinou pseudorenesanční. Hlavní oltář je od jičínského řezbáře Josefa Stoklasy z roku 1888, oltářní obraz sv. Václava namaloval Jan Hellich. Dva boční oltáře jsou rovněž od Josefa Stoklasy z roku 1879. Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha na stranách kruchty od neznámého autora jsou ukázkou jemného pražského baroka z doby kolem roku 1740. Z let 1740-60 pochází i dva barokní obrazy se svatováclavskou tématikou v presbytáři od neznámého autora (zřejmě kopie obrazů od Leopolda Wilmana) - na severní zdi Narození sv. Václava a na jižní zdi Zavraždění sv. Václava. Renesanční cínová křtitelnice* z roku 1553 je zdobena reliéfním erbem Smíšků (Libenických) z Vrchovišť a do Horních Krut byla zřejmě přivezena až v 18. století, dnes je uložena v depozitáři. Z původních vitrážových oken se dochovalo pouze jedno okno v jižní stěně presbytáře s vyobrazením Krista od Jana Veselého z roku 1930. Ostatní vitráže byly odstraněny v roce 1953 a nahrazeny bílým sklem. Ve věži se z původní sestavy tří zvonů zachoval pouze zvon* od kutnohorského zvonaře Tomáše Klabala z roku 1554. Zvon je vysoký 130 cm, průměr má 82 cm, ozdoben je reliéfem sv. Václava s praporcem a pod korunou českým nápisem gotickou minuskulou: 1554 TENTO ZWON DIELAL TOMASS KONWRZ V HORZE / YA HLAS WOLAGICIHO NA PAUSSTI SPRAWTE CESTY PANIE.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Uhlířské Janovice v Kolínském vikariátu. Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Václava byl s ohradní hřbitovní zdí a bývalým hřbitovem zapsán 31. prosince 1965 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 25013/2–723.