Cesty a památky

Kolínsko » Drahobudice » kostel Nejsvětější Trojice

kostel Nejsvětější Trojice

Drahobudice, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Původní gotický kostel je připomínaný v roce 1352, ale kromě zprávy, že byl velice starobylý s vysokou věží a že v něm byla veliká kamenná křtitelnice, se o něm nedochovaly žádné jiné zprávy. Kostel nechal do základu zbořit nový majitel panství Bečváry Jan Jiří Hillebrand rytíř z Brandau a na jeho místě nechal postavit v letech 1753-54 zcela nový barokní kostel podle návrhu Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Slavnostní znovuvysvěcení se konalo 20. října 1754. Kostel byl původně kryt taškovou střechou, položenou přímo na klenbu, dnešní mansardová střecha je z roku 1778. Dnešní podobu získal kostel po poslední úpravě v roce 1807. Po roce 1948 nastal velký úpadek kostela, v roce 1967 byl do něj kvůli havarijnímu stavu zakázán vstup. K částečné opravě došlo v letech 1969-73. V roce 1990 začala velká rekonstrukce kostela, kterou však zmařil požár, který vypukl dne 21. 10. 1992, kdy vinou stavební firmy začala hořet střecha. Voda, kterou byl kostel hašen, poškodila jak výzdobu, tak výbavu kostela, škoda byla vyčíslena na 2,5 mil. Kč. Od roku 1995 pokračuje postupná generální oprava, kdy po obnovení fasád probíhaly v interiéru stabilizace omítek a odstraňování přemaleb z pozdější doby.

Kostel je jednolodní obdélná stavba s presbytářem uvnitř uzavřeným téměř trojboce, zevně segmentově, s obdélnými prostorami sakristie a oratoře po stranách. Před západním průčelím kostela se zdvíhá hranolová věž. Vnější stěny jsou členěny půlkruhově uzavřenými okny, dvojicemi pilastrů s lizénami nesoucími mohutnou hlavní římsu, nad níž je ještě nízký nástavek. U jižní zdi kostela je hrobka majitele zámku v Bečvárech Martina Lišky z konce 19. století. Loď kostela je krytá šindelovou střechou z roku 1992, po statickém posudku krovu se hledá řešení výměny dožívající střešní krytiny.

Loď je sklenuta dvěma plackami do pásů a presbytář plackou s mělkou konchou v závěru. Vnitřní stěny jsou členěny mohutnými jónskými pilastry. Celý interiér kostela včetmě zděné kazatelny je vymalován freskami (al fresco) a malbami (al secco)** architektur a imitacemi oltářů od Josefa Hagera a Josefa Redlmayera z roku 1774. V letech 2016-18 výmalbu restaurovala akademická malířka Hana Slavíková. Výtvarný účinek celé výmalby kostela je dán úzkou barevnou škálou tlumených odstínů okrové, smetanové a zelené, podtržené červenými liniemi.

Zařízení kostela je jednotné, pozdně barokní, z roku 1770 (v roce 2018 byla dokončena renovace souboru oltářů), obraz Nejsvětější Trojice na hlavním oltáři pochází od Josefa Redlmayera (v roce 2019 byla dokončena jeho renovace). Před hlavním oltářem je do podlahy vsazen erbovní náhrobník Anny Marie Hilleprandové z Brandau z červeného mramoru z roku 1761. V dolní části desky je reliéfní kartuše s erbem Hilleprandů z Prandau (muž v brnění s mečem v ruce a říšský orel), nad ní a v dolní části je latinský nápis vylitý bronzem: HIC AVO DOMINANTE PATRE PRAEVOLANTE MATRE LAMENTANTE ANGELUM QVIA HOMINEM INNOCENTEM MARIAM ANNAM DE PRANDAU NON DUM TRIENEN VARIOLIS OPPRESAM LIBITINA SEPELIVIT / ANNO 18. SEPTEMBRIS 1761. Varhany na kruchtě jsou z roku 1871 a v roce 1927 byly převezeny do Drahobudic z učitelského ústavu v Českých Budějovicích; opravu a zprovoznění provedla kutnohorská varhanářská dílna Jana Tučka. Ve věži jsou v dubové stolici zavěšeny dva zvony:

větší zvon (váha 260 kg) "Nejsvětější Trojice" je z roku 1504 od kutnohorského zvonaře Ondřeje Ptáčka, koruna je tvořena šesti zdobenými uchy, v dolní části pláštš je plastická dvojlinka. Na krku zvonu obíhá jednořádkový latinský nápis gotickou minuskulou: ANNO DOMINI MV4 HEC CAMPANAFVSA EST ATLAVDEM DEI HOMINI POTENTIS ET BEATE MARIE VIRGINIS PER MAGISTRVM ANDREAM DICTV,
menší zvon (28 kg) "Sv. Jan Křtitel" z roku 1716 slouží jako umíráček.

Do hřbitovní zdi jsou na západní straně vsazeny dva renesanční náhrobníky, které byly na současné místo přeneseny v roce 1910 při opravě kostela:

náhrobník Elišky Vančurové z Řehnic († 9. 2. 1523) z bílého mramoru částečně překrytý zeminou, v jehož ploše je reliéfně zahloubené pole s erbem Vančurů z Řehnic (jelení parohy, na nichž stojí divý muž s věncem v pravé ruce), které obíhá český jednořádkový nápis: LETHA 1523 W PONDELI PO HROMNICZYCH VMRZELA GEST VROZENA PANI ELISSKA Z RZEHNICZ MANZELKA PANA RADSLAWA Z BERZKOWICZ. PAN BUOH RACZ JEJI DUSZI MYLOSTYWY BYTI.
náhrobník Magdaleny Kaplířové ze Sulevic († 1617) z pískovce, v jehož ploše je erb Kaplířů ze Sulevic (křídlo s šachovnicí), který obíhá jednořádkový nápis v reliéfně zahloubeném poli, pokračující ve čtyřech řádcích v horní části desky: [---] GEST PAN BUOH W[---]MOHI[---]PANNU MAIDALENU KAPLIRZ[---] MILOSTIW A TUTO TELO GEGI W POKOGI ODPOCZIWA.

Od roku 2004 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Uhlířské Janovice Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají pouze 1× v roce na slavnost Nejsvětější Trojice (první neděle po Letnicích v 15:00 hodin).

Prohlášení za památku

Kostel Nejsvětější Trojice byl 31. 12. 1965 zapsán spolu s kostnicí a hřbitovní zdí s bránami do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46708/2–721.