Cesty a památky

Kolínsko » Dolní Chvatliny » kostel sv. Petra a Pavla

kostel sv. Petra a Pavla

Dolní Chvatliny, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Původní gotický kostel je připomínán v roce 1352, roku 1394 bylo při kostele zřízeno kaplanství. V pobělohorské době fara ve Chvatlinách zanikla, z výpovědi zásmuckého kostelníka Václava Cihláře z roku 1655 je zřejmé, že kostel je velmi sešlý, téměř bez vnitřního zařízení. V roce 1713 byl kostel opraven. Dne 14. července 1807 v 9 hodin večer vznikl v sousedním statku požár, který zachvátil značnou část vesnice i s kostelem. Při požáru kostel do základu vyhořel, ruiny pak byly v roce 1814 odstraněny.

Se stavbou nového empírového kostela bylo započato 1. září 1817 z nadace hraběte Františka ze Šternberka, majitele zásmuckého panství. Na čtyřech základních kamenech, které nesou sloupy podpírající kopuli, jsou pak vyryta jména jeho ženy, hraběnky Františky ze Šternberka, rozené ze Schönbornu a jejich tří dcer, Christiny, Erviny a Františky. Stavba se protáhla až do roku 1828, kdy byl kostel slavnostně vysvěcen 6. července. V roce 1859 byl kostel v nezjištěném rozsahu vymalován Josefem Richterem z Kutné Hory a po opravě v roce 1899 pod vedením zásmuckého stavitele Šolty, opět vymalován Janem Kazdou z Kouřimi. V roce 1967 byly opraveny krovy, střecha a kopule, která hrozila zřícením.

Jednolodní kostel na křížovém půdorysu o rozměru 21,6×10,5 metru, ukončený na východní straně půlkruhovým presbytářem a sakristií v ose. Na severní straně přiléhá k lodi obdélná vstupní předsíň (portikus), která se otevírá do návsi a zakrývá vlastní orientaci kostela. Tvoří ji otevřený prostor s představeným dvouramenným schodištěm sklenutý třemi arkádami na pilířích, vrcholící trojúhelníkovitým štítem.

Nad středovým prostorem lodi se klene kupole s lucernou na vysokém tamburu, presbytář, od lodi oddělený půlkruhovým triumfálním obloukem, je sklenut konchou. Po stranách presbytáře jsou malé oratoře. Stěny osmiboké lodi o průměru 6,8 metru členění jónské pilastry a bohatě profilovaná římsa, prostor pod kruchtou je sklenut do kříže.

Zařízení pochází převážně z poloviny 19. století, na východní stěně je místo oltáře zavěšen velký obraz* sv. Petra a Pavla z roku 1840, zřejmě od V. Markovského. Ve čtyřech nikách jednotlivých sloupů v lodi jsou umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa z roku 1932 a novější sochy Panny Marie a Ježíše Krista. Ze zařízení kostela pochází renesanční monstrance* z roku 1569, představující značně archaický typ zlatnické práce, provedené ještě v přežívající čistě gotické podobě. Monstrance je vysoká 54 cm a zhotovena je ze zlacené mědi, v současné době je uložena v depozitáři Pražského arcibiskupství. Na kruchtě jsou tč. nefunkční varhany, dodané v roce 1908 varhanářskou dílnou bratrů Bohumila a Josefa Paštikových z pražského Žižkova, nové píšťaly dodal v roce 1918 jejich bratr August Paštika z Čestína. Ve stěně kostela jsou u západního vchodu druhotně osazeny dva renesanční pískovcové náhrobky Hradeckých z Bukovna, pocházející z původní stavby:

vpravo od vchodu je pískovcový náhrobník Evy Bořkové z Poličan († 17. 7. 1609), v jehož dolní části je erb Bořků z Poličan (v pravé půli šachovnice, v levé půli arabesky, klenot je tvořený klečící ženskou postavou s turbanem na hlavě) a v horní části český nápis: LETHA P(anie) 1609 V PATEK PO PAMATCZE ROZESLANI APOSSTOLUV MEZI 2 A 3 HODINOU NA NOC UMRELA VROZENA PANI EWA HRADECZKA ROZENA BORZIKEWNA Z POLICAN A WELEHRADKU MANZIELKA VROZENEHO PANA WIKTOREYNA HRADECZKÝHO Z BUKOWNA A NA MANCZICYCH A TUTO JE POCHOWANA OCZEKAWAGE WESELEHO WZKRISSENI; k náhrobku se váže místní pověst,
vlevo od vchodu je pískovcový náhrobník Jindřicha Bořka Hradeckého z Bukovna († 4. 5. 1602), v jehož dolní části je erb Hradeckých (holub stojící na větévce) a v horní části český nápis: LETA 1602 TU SOBOTU PO S(watem) FILIPU GAKUBU VMREL GINDRZICH BORZEK SYN VROZENEHO P(ana) WIKTORINA HRADECKEHO Z BUKOWNA. TUTO GEST POCHOWAN A OCZEKAWA BLAHOSLAWENEHO WSTANI.

V podstřeší portiku nad severním vstupem visely původně tři zvony, všechny z roku 1821 od pražského zvonaře Františka Josefa Kühnera, dva z nich byly rekvírovány v roce 1916. V dubové stolici je dnes zavěšen pouze jeden zvon, jeho korunu tvoří čtyři zdobená ucha s lidskou tváří. Na plášti je reliéf sv. Václava a erb Šternberků. Dole je jednořádkový nápis "TRANSFUSA MICRO PRAGAE A. FRANCISCO IOSEPHO KUHNER. ANNO 1821 / IOSEF FRANTISSEK KVHNER W PRAZE 1821" ohraničený plastickou linkou.

Kostel je od 1. ledna 2005 filiální, spravován Římskokatolickou farností Uhlířské Janovice Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají pouze poslední neděli v červnu a první neděli v září v 15:00 hodin. Zájemci o prohlídku mohou dopředu kontaktovat paní Valerii Řezničkovou na tel. 607 823 681.