Památník z tmavé švédské žuly, který nechal v roce 1911 po tragické smrti Josefa Ladislava Píče vztyčit na místě archeologického výzkumu na Pičhoře Jan Waněk. Jedná se o jediný známý pomník svého druhu v České republice a je na něm uveden nápis:
Na tomto pozemku, odedávna Pičhora zvaném, v katastru obce Dobřichovské byly v roce 1896 dělníky Macháčkovy cihelny: Janem Plachým, Janem Piknerem, Václ. Patákem a Václavem Taránkem objeveny pohanské hroby z doby římského císařství I. až III. století po Kristu. Podrobný výzkum podnikl svým nákladem Jan Waněk, ředitel velkostatku knížete Jana z Liechtensteinu v Radimi pod dohledem proslulého archeologa českého profesora Dra. Josefa Píče z Prahy. Památky hrobové jsou uloženy v Museu Království Českého v Praze. Toho času byl starostou obce František Hrodek, farářem Josef Pokorný a knížecím správcem Leopold Jenisch. Na práci při kopání dohlížel knížecí šafář Václav Procházka. Při kopání pohřebiště zaměstnáni byli: Josef Plachý, Václav Roček, Jan Skřivánek, Tomáš Jindřich, Josef Kudrna, Josef Radoň, Jan Němec, Václav Hnátek, Jan Měchura a Josef Vrba, vesměs z Cerhynek. Občané, chraňte a zachovejte tuto památku!
Název Pičhora nijak nesouvisí se jménem a působením J. L. Píče během archeologického výzkumu, ale pochází od stroslovanského slovem "pičit" = ukazovat se, vyčnívat, vztyčit se a souvisí tedy s vyvýšenou polohou místa nad okolní rovinatou krajinou. Stejného původu může být i název nedalekých Peček.
Kolem pomníku vede naučná stezka Markomanů.
Pomník je jako součást pohřebiště na Pičhoře zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 36237/2–890.
Pomník stojí na Pičhoře, cca 100 metrů severně od zelené turistické značky Pečky - Kouřim.
GPS: 50°4'29.068"N, 15°1'47.724"E
Volně přístupné