1. Mohyla z pozdní doby železné (kultura bylanská)
Mohyla zvaná Homole pochází s největší pravděpodobností z pozdní doby železné a ukrývá pravěký hrob velmože z období bylanské kultury (7. – 6. stol. př. n. l.), dosud však nebyla odborně prozkoumána. Proveden byl pouze částečný průzkum Václavem Krolmusem (1790 - 1861) v 19. století, po kterém zbyly na temeni mohyly pozůstatky obdélníkového výkopu. Popis mohyly se objevuje již v knize Poselkyně starých příběhů českých od Františka Jana Beckovského (1658 až 1725), napsané v letech 1700 až 1722:
Při té vesnici Chotouni na jednom návrší spatřuje se jeden kopeček neb vršek z samé země jako na skále udělán a nanosen, jehož hořejší okrouhlost 24 a dolejší 82 kročeje obsahuje. O tom vršku jest následující starodávná pověst, že když svatý Prokop v svý sázavský jeskyni zlého ducha do rádla zapřáhl, s ním od té jeskyně skrze lesy, skrze roviny, pahrbky, také doliny, přímo přes silnici neb cestu vozovou, kterou se chodí a jede z Prahy do Kolína, až k Chotouni voral a na tom návrší chotouňském toho zlýho ducha přinutil bláto oškrabati, z které země ten vršek tehdáž byl udělán a který ze silnice pražské podnes spatřujeme, jemuž okolní obyvatelé říkají Homole.
Na vrcholu mohyly stojí křížek, neboť její vznik je jednak spojen s uvedenou svatoprokopskou legendou, a jednak je to výraz snahy o pokřesťanštění pohanské mohyly jako důsledek několik staletí trvajícího boje proti pohanství.
2. Kostrový hrob z doby stěhování národů (doba římská)
Před rokem 1936 odkryl František Dvořák v poloze Na Vrchách (severovýchodně od obce nad zalesněnou strání nad pravým břehem Milčického potoka) dětský kostrový hrob z 5. století, který byl doplněn milodarem mělké hliněné misky. Nález je uložen v Regionálním muzeu v Kolíně.
GPS: 50°3'55.986"N, 14°57'47.686"E