Cesty a památky

Kolínsko » Červené Pečky » pivovar (bývalý)

pivovar (bývalý)

Červené Pečky, Industriál, Pivovary

První pivovar vznikl v Červených Pečkách v roce 1613, v letech 1624–5 je doložen sládek Jiří Žemlička a po něm Tomáš Zavadil. Ten zpustl v průběhu třicetileté války, a když panství koupil v roce 1655 Hanuš Bedřich z Trauttmansdorfu, nechal vybudovat v sousedství nově postaveného zámku také nový pivovar, který zahájil provoz v roce 1663. Budova byla barokně upravena v roce 1723 za hraběte Jáchyma Bredy a naposledy v letech 1907–8 za Josefa Karla Hrubého z Gelenj (Jelení), kdy byl rovněž pivovar upravený na parostrojní provoz. Nutné opravy si vyžádal také požár 28. července 1914, v rámci kterých byla střecha nově pokryta 65 000 bobrovek z místní cihelny. Dne 1. ledna 1949 byl pivovar znárodněn Jaromíru Hrubému Vyhláškou ministra průmyslu ze dne 27. 6. 1948 o znárodnění podniků a od roku 1950 patřila budova až do roku 1992 armádě, pivovarské sklepy používal národní podnik Zelenina k uskladnění zeleniny a ovoce. V roce 1955 byl odstřelen pivovarský komín na severní straně areálu, v roce 1978 pak byly odvezeny bobrovky ze střechy a nahrazeny současnou plechovou krytinou. V roce 1988 byly z věže vyjmuty bicí hodiny z 90. let 19. století i s bicím zařízením a od té doby zůstala věž obklopena lešením. Ve druhé polovině 20. století budovy výrazně zchátrala.

Pivovar má obdélný půdorys 90 × 14 metrů a je tak největší budovou v obci. Severní a jižní průčelí jsou zakončeny barokními štíty, nad střechu vystupuje věž, kdysi opatřená hodinami. Od severní strany je prostor kotelny, strojovny a varny s chladícím štokem, pod nímž je vstup do ležáckých sklepů, nejhodnotnější stavebně-technické části pivovaru. Sklepy jsou také nejstarší částí budovy z počátku 17. století (možná dokonce pozdně středověkého původu, ve starší literatuře se uvádí, že pivovar stojí na místě původní tvrze, což však není pravda, tvrz stávala na jiném místě zámeckého areálu a byla přestavěna na dům pro služebnictvo). Příslušenstvím sklepního hospodářství jsou i lednice, z nichž jedna zasahuje až pod zámecké nádvoří. Zbytek pivovaru vyplňuje sladovna s přízemním klenutým humnem. Druhé humno se nachází v prvním patře, výše nad ním bývala valečka a v podstřeší sladové půdy. Sladovna tak vytváří čtyřpodlaží. Hvozd je citlivě vyveden při jihovýchodní straně a jeho zdobný komín dotváří pohled na objekt z náměstí. Poslední část pivovarské budovy u zámecké brány tvoří pod terén zahloubený prostor kobkovité místnosti - nepochybně původní valach neboli kouřový hvozd. Mohutnost sladovny dokládá, že pivovar byl ve spotřebě sladu nejen plně soběstačný, ale že byl zároveň schopen část produkce i prodávat. Na severní straně hlavní budovy je přístavek, který obsahuje spilku, směrem do dvora je spilka doplněna bočním křídlem, v němž se nacházela zřejmě bednárna.

V 18. století se vařilo kolem 1200 hl ročně, v poslední třetině 19. století dosahoval výstav 4500 hl. Maxima bylo dosaženo v letech 1928–29 a to výstavem 14 100 hl. piva, přičemž pivovar v té době zaměstnával 18 pracovníků. Ve výrobě se specializoval na 12% ležák a 14% bavorský ležák. Červenopečecké pivo mělo dobrý ohlas a rozváželo se v sudech na povozech tažených koňmi, později i lahvích a vlastním nákladním automobilem do místních hostinců na Bojišti, Sokolovně, u Petráňků, u Kuchařů, u Kaislerů a u Nádraží, mimo Červené Pečky pak do hostinců Slejšků v Dolanech, u Trejbalů v Opatovicích či v Kolíně Na růžku nebo U lípy.

Výroba piva byla ukončena posledním stáčením 3. 6. 1942, v současnosti je objekt prázdný a je v neutěšeném stavu.

Prohlášení za památku

Bývalý pivovar byl spolu s celým areálem zámku v Červených Pečkách zapsán 31. 12. 1965 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32286/2–707.