Původně gotický statek zvaný „Pospíšilovský“ doložený vročením na kamenných článcích do 2. poloviny 15. století, představující velmi cenný doklad předbělohorské etapy vesnické zástavby. V roce 1654 je usedlost vlivem válečných událostí pustá, ale v roce 1694 na ní hospodařil Václav Brázda a po něm jeho syn Tomáš Brázda. Ten statek prodal v roce 1709 Václavu Kadeřávkovi (viz Vykáň, statek čp. 5). Na konci 18. století se statek skládal z obytného stavení s jednou světnicí, klenutou kuchyní a dvěma komorami, ovčínem, prkenným krmníkem, velkým klenutým sklepem, třemi špejchary, prasečím a kravským chlívkem, koňskou maštalí, zděnou kůlnou, zděnou stodolou se dvěma mlaty. Dnešní podoba je pak výsledkem postupných úprav, provedených v 19. století a destrukcí ve 2. polovině 20. století a po roce 2000, kdy dochází k postupné demolici jednotlivých staveb.
Z pozdně gotické brány (zbořené v roce 2001) se dodnes dochovalo pouze torzo západního pilíře s částí ostění, sestaveného z masivních tesaných pískovcových bloků, a navazující branka pro pěší, sestavená z pěti mohutných pískovcových bloků. Podle fotografie z roku 1969 je zřejmé, že na konci 18. století byla brána opatřena pozdně barokním nástavcem a opatřena omítkou s plastickou výzdobou.
Severní stranu dvora uzavírá obytný dům obdélného půdorysu, jehož stěny, vyjma západní, pokrývá novodobá omítka. Dispozice domu pochází z období před rokem 1620, což dokládá obnažené zdivo z mohutných pískovcových kvádrů, zazděné okénko renesančního tvarosloví v západním štítu z jednoho kusu pískovce a bosovaná nároží.
Mimořádně hodnotné je torzo hospodářského objektu, v jehož průčelí se uplatňuje sestava pozdně gotických ostění dveřních a okenních otvorů, z nichž jedno okno je zhotoveno z jednoho kusu pískovcového bloku (stejné jako zazděné okno na obytné budově), doplněných třemi krakorci, dokládajícími existenci pavlače v patře, které zcela zaniklo. Význam této stavby podtrhuje dochovaná kartuše na překladu jednoho z oken s gotickou minuskulí provedeným monogramem (bezpečně čitelné je pouze písmeno U) a autentickým letopočtem zřejmě 1471 či 1491 (bezpečně čitelné jsou jen první dvě číslice), takto staré vročení patrně nemá v Čechách v rámci poddanských usedlostí analogii. Pod budovou je dvouprostorový sklep sklenutý valenou klenbou, jehož vstup uzavírá pozdně gotický portál s hrotitým záklenkem, sestaveným z tesaných pískovcových kvádrů.
Areál je dnes v soukromém vlastnictví, na můj dotaz v červenci 2008, zda jsou zde ještě dochované nějaké detaily, mi bylo sděleno, že „všechno odvezli“. Nevím ovšem kdo a kam, více se mnou majitel nebavil a do areálu mě nevpustil.
Přestože se jedná o výjimečnou pozdně středověkou památku, statek není památkově chráněn a je proto zřejmě předurčen k úplnému zániku.
Kypta J., Šulc J., Veselý J.: Pozdně gotické kamenické prvky ve venkovských usedlostech na Nymbursku. Průzkumy památek XII, str. 97 - 120. Praha 2005.
Statek čp. 1. leží v jižní části návsi jako první budova od Štolmíře.
GPS: 50°6'2.650"N, 14°49'18.970"E
Nepřístupné